Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace MBB01
Chenopodietum rubri Tímár 1950
Vegetace vlhkých půd s merlíkem sivým a merlíkem červeným

Chenopodietum rubri

Foto na botanickafotogalerie.cz

Jde o druhově chudé porosty letních terofytů, které jsou obvykle jednovrstevné, tvořené převážně prostrátními formami merlíku sivého (Chenopodium glaucum) a merlíku červeného (C. rubrum) a nízkými řídkými trsy zblochance oddáleného (Puccinellia distans). Na půdách s dlouhodobou limózní ekofází jsou porosty poněkud vyšší (až 50 cm), tvořené vzpřímenými formami obou zmiňovaných merlíků (Hejný et al. 1979). V porostech se může vyskytovat i Atriplex prostrata subsp. latifolia, ale oproti asociaci Bidenti frondosae-Atriplicetum prostratae zde nedosahuje větší pokryvnosti. Vedle uvedených druhů se s malou pokryvností uplatňují i další jednoleté druhy ruderálních stanovišť a obnažených den, např. Atriplex patula, Persicaria lapathifolia. Plantago uliginosa. Poa annua a Polygonum aviculare. Porostům na přirozených a polopřirozených stanovištích je druhovým složením podobná asociace Polygono brittingeri.Chenopodietum rubri ze svazu Bidention tripartitae, ve které však druhy obnažených den převažují a Chenopodium glaucum a C. rubrum mají malou pokryvnost. Typická je mozaikovitá struktura porostů se střídáním různých dominant (Kopecký & Hejný 1992). Pokryvnost porostů kolísá mezi 50 a 90 % a počet druhů se pohybuje zpravidla mezi 7–10 na ploše 4–25 m². Mechorosty nebyly ve většině porostů zapisovány.

Asociace Chenopodietum rubri se vyskytuje na zamokřených půdách kolem hnojišť, stájí, u silážních jam, v dolících kolem návesních tůněk, kolem močůvkových jímek a v prohlubních podél příjezdových cest ke skládkám, často na půdách se škvárou s příměsí popela a mouru (Hejný et al. 1979, Grüll 1973, 1981). Specifickými stanovišti jsou dna odkalovacích nádrží cukrovarů a mlékáren (Kopecký & Hejný 1992). Netypické ochuzené porosty s dominantní Puccinellia distans se pravidelně objevují na krajnicích chemicky ošetřovaných silnic. Vysoké koncentrace solí snáší kromě zblochance oddáleného pouze několik málo ruderálních druhů. Kromě velkého obsahu NaCl se stanoviště vyznačuje také vysokým podílem nitrátů. Z posypových materiálů se uvolňují některé další sekundární komponenty, např. ionty vápníku, hořčíku a fluoru. Obsah těchto iontů na stanovišti kolísá podle původu použitého materiálu (Hadač et al. 1983). Vzácněji se s porosty této asociace setkáváme také na maloplošných přirozených a polopřirozených stanovištích v místech se silným přísunem dusíku; na ně pak navazují plošně rozsáhlejší porosty asociace Polygono brittingeri.Chenopodietum rubri ze svazu Bidention tripartitae. Na obnažených dnech rybníků se tato vegetace soustřeďuje zejména kolem rozpadajících se kopek hnoje a vápna, je častá i na rybnících s farmovým chovem kachen a přirozeně eutrofních rybnících v teplých oblastech. Na obnažených dnech mrtvých ramen a bahnitých říčních náplavech je její výskyt často podmíněn antropogenním znečištěním vod nebo pastvou vodního ptactva. V minulosti bylo Chenopodietum rubri také součástí komplexů halofilní vegetace; takto se dosud vyskytuje na březích slaných jezer v zahraničí (Hilbig 1995, 2000b, Borhidi 2003). Půdy jsou hlinitopísčité až hlinitojílovité, řidčeji slínité (Grüll 1981). Pro vývoj společenstva je důležitý velký obsah solí a dusíku v půdě (A. Pyšek 1977).

Orig. (Tímár 1950b): assz. Chenopodietum rubri Tímár

Syn.: Chenopodietum rubri Tímár 1947 (§ 2b, nomen nudum), Chenopodietum rubri Ubrizsy 1949 (§ 2b, nomen nudum), Chenopodietum glauco-rubri Lohmeyer ex Oberdorfer 1957, Chenopodio rubri-Atriplicetum patulae Gutte 1966 p. p., Puccinellio-Chenopodietum glauci Krippelová 1971, Hordeo murini-Puccinellietum distantis Hadač et Rambousková 1983

Diagnostické druhy: Chenopodium glaucum, C. rubrum

Konstantní druhy: Chenopodium album agg., C. glaucum, C. rubrum. Poa annua

Dominantní druhy: Chenopodium glaucum, C. rubrum

Formální definice: (Chenopodium glaucum pokr. > 25 % OR Chenopodium rubrum pokr. > 25 %) NOT Atriplex prostrata subsp. latifolia pokr. > 25 % NOT Chenopodium ficifolium pokr. > 25 % NOT Chenopodium urbicum pokr. > 25 % NOT Persicaria lapathifolia pokr. > 25 % NOT Rumex maritimus pokr. > 50 %

Zdroj: Lososová Z. & Šumberová K. (2011): MBB01 Chenopodietum rubri Tímár 1950. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 372-376.