Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace MCA01
Schoenoplectetum lacustris Chouard 1924
Rákosiny se skřípincem jezerním

Schoenoplectetum lacustris

Foto na botanickafotogalerie.cz

V porostech této asociace dominují 2–2,5 m vysoké, štíhlé, tmavě zelené lodyhy skřípince jezerního (Schoenoplectus lacustris). Vzhledem k absenci listů mají i dobře vyvinuté porosty tohoto druhu pokryvnost jen asi 60–70 %, někdy i méně. Nezřídka, zvláště v hlubší vodě, jsou porosty pouze jednodruhové. Z průvodních druhů se nejčastěji uplatňují běžné vodní makrofyty, ve stojatých vodách např. Lemna minor a Potamogeton natans. Jako jediný z druhů svazu Phragmition australis vytváří Schoenoplectus lacustris formy s plochými submerzními lodyhami, u nás známé z některých řek. Do těchto porostů často vstupuje např. Nuphar lutea. Z vytrvalých bažinných bylin se ve společenstvu vyskytují např. Phragmites australis a Typha.angustifolia, zatímco vytrvalé dvouděložné byliny nižšího vzrůstu (např. Lycopus europaeus a Lythrum salicaria) jsou kvůli velké hloubce vody vzácnější a dosahují jen malé pokryvnosti. Výjimkou jsou obojživelné druhy snášející hluboké zaplavení, např. Rorippa amphibia. Po poklesu vodní hladiny se většina bažinných druhů objevuje ve formě semenáčků na obnaženém dně spolu s vlhkomilnými jednoletkami, např. z rodů BidensPersicaria. Někdy však bývá v porostech skřípince silná vrstva stařiny, která brání růstu průvodních druhů rostlin. Jejich spektrum bývá omezeno i hustou sítí oddenků dominantního druhu Schoenoplectus lacustris (Hejný & Husák in Dykyjová & Květ 1978: 23–64). V porostech této asociace se vyskytuje nejčastěji 2–6 druhů cévnatých rostlin na ploše 9–25 m². Mechové patro většinou chybí.

U nás je Schoenoplectetum lacustris vázáno především na rybníky, pískovny, mrtvá ramena a koryta středních a dolních toků řek. V zahraničí je tato asociace hojná i v pobřežní zóně jezer a v rýžovištích (Hejný 1960, Tomaszewicz 1979, Dierßen 1996). Stanoviště jsou plně osluněná. áHloubka vody se na našich lokalitách zpravidla pohybuje kolem 40–60 cm, vzácně bylo naměřeno až 1,5 m (Husák & Rydlo 1985), z německých jezer jsou řídké porosty této asociace uváděny dokonce i z hloubky 3 m (Pott 1995). To je mnohem víceá než u většiny ostatních společenstev svazu Phragmition australis. Tolerance skřípince jezerního k velké hloubce vody pravděpodobně souvisí i s jeho schopností v hluboké vodě výrazně protahovat stonky (Coops et al. 1996). Rovněž fáze bez vody je v porovnání s ostatními společenstvy tohoto svazu krátká a nastává v delších intervalech. Vazba porostů asociace Schoenoplectetum lacustris na nejhlubší část pobřeží je zřetelná ve vodách, kde se vyskytuje několik různých rákosinových společenstev. Směrem ke břehu na porosty této asociace navazuje Typhetum angustifoliae a dále pak Phragmitetum australis, které snáší pokles hladiny vody pod úroveň substrátu po větší část vegetačního období (Hejný 1960, Oťaheľová et al. in Valachovič 2001: 51–183). Schoenoplectus lacustris je však velmi proměnlivý druh a v teplých a suchých oblastech vytváří formy značně odolné vůči vyschnutí substrátu a spásání (Hejný 1960). áMokřady s výskytem asociace Schoenoplectetum lacustris jsou nejčastěji mezotrofní až přirozeně eutrofní, substrát dna je písčitý, štěrkovitý nebo jílovitý, často s tenkou vrstvou organického bahna. Porosty na mělkém pobřeží velkých rybníků se v minulosti vyskytovaly v nejvíce erodovaných místech vystavených vlnobití a bez organického sedimentu (Hejný & Husák in Dykyjová & Květ 1978: 23–64). S rostoucí hloubkou vody však odolnost Schoenoplectus lacustris vůči vlnobití klesá a druh vytváří jen velmi rozvolněné porosty s malou biomasou (Coops et al. 1994).

Nomen mutatum propositum et nomen conservandum propositum (proti Scirpo lacustris-Glycerietum aquaticae Allorge 1921)

Orig. (Chouard 1924): Association à Scirpus lacustris .Scirpus lacustris = Schoenoplectus lacustris)

Syn.: Scirpo lacustris-Glycerietum aquaticae Allorge 1921 (potenciální správné jméno), Scirpo-Phragmitetum Koch 1926 p. p. (§ 36, nomen ambiguum), Schoenoplectetum lacustris Eggler 1933, Scirpetum lacustris Schmale 1939

Diagnostické druhy: Schoenoplectus lacustris

Konstantní druhy: Schoenoplectus lacustris

Dominantní druhy: Schoenoplectus lacustris

Formální definice: Schoenoplectus lacustris pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): MCA01 Schoenoplectetum lacustris Chouard 1924. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 394-397.