Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace MCA08
Equisetetum fluviatilis Nowiński 1930
Mokřadní vegetace s přesličkou poříční

Equisetetum fluviatilis

Foto na botanickafotogalerie.cz

Strukturu této vegetace určuje dominantní přeslička poříční (Equisetum fluviatile), dosahující výšky až 1,5 m. Její stonky jsou většinou jen chudě větvené nebo větvení zcela chybí, a proto její pokryvnost dosahuje většinou jen 30–75 %. Přesto jde o druhově chudé společenstvo. K dominantě přistupují některé druhy rákosin a porostů vysokých ostřic, např. Alisma plantago-aquatica, Carex rostrata, Glyceria fluitans a Phragmites australis, z vodních makrofytů zejména Potamogeton natans. V některých porostech se vyskytují i pleustofyty, zejména Lemna minor Spirodela polyrhiza, ty však často indikují eutrofizaci stanoviště a nejsou typickou složkou této vegetace. Počet druhů cévnatých rostlin se většinou pohybuje v rozmezí 3–9 na ploše 4–25 m². Druhově bohatší porosty se vyvíjejí na prameništích, na kontaktu s mokrými loukami svazu Calthion palustris, a někdy i na rašelinných okrajích rybníků. Objevují se i mechorosty, např. druhy rodu Sphagnum a Calliergonella.cuspidata.

Jde o společenstvo klidných mělkých vod, u nás zejména polozazemněných okrajů rybníků. Vzácněji se vyskytuje i v aluviálních tůních, zamokřených sníženinách uprostřed luk, potočních nivách, na prameništích a v rybích sádkách. V zahraničí se Equisetetum fluviatilis vyskytuje i na okrajích jezer, především v zátokách, kde se usazují hluboké organické sedimenty (Tomaszewicz 1979, Balevičien&279; & Balevičius 2006). Často jde o stanoviště stíněná lesem nebo pobřežními křovinami, společenstvo však může růst i na plně osluněných místech. Hloubka vody se většinou pohybuje kolem 30–70 cm, někdy však jde o stanoviště nezaplavená, jen trvale zamokřená. Na rozdíl od většiny ostatních rákosinných druhů nesnáší Equisetum fluviatile ani krátkodobé vyschnutí substrátu (Odland & del Moral 2002). Přesličkové rákosiny mají optimum výskytu v mezotrofních mokřadech s malým obsahem bazických iontů ve vodě i substrátu. Jsou však tolerantní k velkému obsahu Fe2+, který je typický pro stanoviště sycená podzemní vodou (Lucassen et al. 2006). Substrát je tvořen hlubokým sapropelovým nebo rašelinným bahnem, jehož podložím jsou většinou nevápnité jíly, kyselé písky nebo štěrky (Balátová-Tuláčková et al. in Grabherr & Mucina 1993: 80–130, Rodwell 1995). V Nizozemsku byla tato vegetace zaznamenána v aluviálních mokřadech se substrátem relativně bohatým na dusík, zejména v amonné formě, avšak s velmi malým obsahem fosforu (Wassen & Barendregt 1992). Na zahraničních lokalitách bylo zjištěno pH substrátu 5,2–6,9 (Wassen & Barendregt 1992, Rodwell 1995). V mělčí vodě tuto vegetaci nahrazují porosty vysokých ostřic, zejména asociace Equiseto fluviatilis-Caricetum rostrataeCaricetum vesicariae, a rákosiny, především společenstva Phragmitetum australis Typhetum latifoliae (Odland & del Moral 2002). Na místech bez hlubší vrstvy organického bahna bývá Equisetetum fluviatilis nahrazeno společenstvem Schoenoplectetum lacustris, které vyžaduje podobnou hloubku vody a dynamiku vodního režimu jako Equisetetum fluviatilis. U nás je výskyt přesličkových rákosin soustředěn do chladnějších pahorkatin a podhorského stupně, a to především v oblastech výskytu kyselých hornin.

Nomen mutatum propositum

Orig. (Nowiński 1930): Equisetetum heleocharis .Equisetum heleocharis = E. fluviatile)

Syn.: Equisetetum limosae Steffen 1931

Diagnostické druhy: Equisetum fluviatile

Konstantní druhy: Equisetum fluviatile

Dominantní druhy: Equisetum fluviatile

Formální definice: Equisetum fluviatile pokr. > 25 % NOT skup. Caltha palustris NOT skup. Cirsium oleraceum NOT Carex acuta pokr. > 50 % NOT Carex diandra pokr. > 25 % NOT Carex lasiocarpa pokr. > 25 % NOT Cicuta virosa pokr. > 25 % NOT Cirsium rivulare pokr. > 25 % NOT Filipendula ulmaria pokr. > 25 % NOT Glyceria maxima pokr. > 25 % NOT Lysimachia vulgaris pokr. > 25 % NOT Phragmites australis pokr. > 25 % NOT Schoenoplectus lacustris pokr. > 25 % NOT Sparganium erectum pokr. > 25 % NOT Typha angustifolia pokr. > 25 % NOT Typha latifolia pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): MCA08 Equisetetum fluviatilis Nowiński 1930. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 420-423.