Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace MCB01
Astero pannonici-Bolboschoenetum compacti Hejný et Vicherek ex Oťaheľová et Valachovič in Valachovič 2001
Brakické rákosiny s kamyšníkem přímořským

Astero pannonici-Bolboschoenetum compacti

Foto na botanickafotogalerie.cz

Zpravidla jednovrstevné až dvouvrstevné společenstvo s dominantním kamyšníkem přímořským (Bolboschoenus maritimus) a dalšími druhy indikujícími minerálně bohatý až zasolený substrát (Aster tripolium subsp. pannonicus, Juncus gerardii, Lotus tenuis, Melilotus dentatus, Puccinellia distans aj.). Do porostů proniká i kamyšník polní (Bolboschoenus planiculmis), který může tvořit směsnou populaci s kamyšníkem přímořským nebo jej jako dominanta zcela nahradit. Pokryvnost porostu závisí na době přeplavení vodou. Při zaplavení od jara do počátku léta převládá kamyšník a pokryvnost ostatních druhů není velká; někdy vzniká spodní vrstva porostů s druhy typickými pro obnažené dno. Naopak při krátkodobém zaplavení nebo pouhém podmáčení půdy vzniká hustší porost s Agrostis stolonifera, Carex otrubae, Potentilla anserina, Puccinellia distans, Pulegium vulgare, Ranunculus repens aj. Druhové složení závisí na stupni zasolení substrátu: v maďarských slaných jezerech je dominantní pouze Bolboschoenus maritimus, který tam tvoří rozsáhlé homogenní porosty, zatímco B. planiculmis se v nich nevyskytuje (Hroudová et al. 1999). Naše porosty asociace Astero.Bolboschoenetum compacti patří v rámci třídy Phragmito-Magno-Caricetea k druhově bohatým. Počet druhů cévnatých rostlin se většinou pohybuje v rozmezí 9–20 na plochách o velikosti 4–25 m². Mechové patro nebylo v porostech na našem území zjištěno.

Společenstvo se vyskytuje v zaplavovaných terénních prohlubních a podmáčených místech na minerálně bohatých podkladech. Méně často roste při okrajích mělkých nádrží nebo v menších tůních, případně na místech průběžně sycených vodou minerálních pramenů. Stanovištní podmínky jsou typické pro vnitrozemská slaniska s kontinentálním klimatem: dochází k zaplavení vodou na jaře a začátkem léta, na které navazuje postupné vysychání v závislosti na množství srážek daného roku. Během vysychání vody se zvyšuje koncentrace solí při povrchu půdy (Bodrogközy 1966, Vicherek 1973). Velmi výrazné kolísání vodní hladiny i koncentrace solí v povrchové vrstvě půdy bylo zjištěno v maďarských slaných jezerech, kde se při letním přísušku srážejí soli na povrchu půdy a pH půdy vzrůstá na hodnoty 7,9–10,3. Stanoviště v České republice mají menší salinitu, přitom více síranů a méně NaCl, a pH 7,8–8,4 (Bodrogközy 1966, Hroudová et al. 1999).

Orig. (Valachovič 2001): Astero pannonici-Bolboschoenetum compacti Hejný et Vicherek ex Oťaheľová et Valachovič (Aster tripolium subsp. pannonicus, Bolboschoenus maritimus subsp. compactus = B. maritimus s. str.)

Syn.: Bolboschoenetum maritimi von Soó 1927 (§ 2b, nomen nudum), Bolboschoenetum maritimi continentale (von Soó 1927) Soó 1957 (§ 34a), Astero pannonici-Bolboschoenetum compacti (von Soó 1927) Hejný et Vicherek in Dykyjová et Květ 1978 (§ 3a), Bolboschoenetum maritimi sensu auct. non Eggler 1933 (pseudonym)

Diagnostické druhy: Agrostis gigantea. Aster tripolium subsp. pannonicus. Atriplex prostrata subsp. latifolia, Bolboschoenus maritimus, B. planiculmis. Carex otrubae. C. secalina. Cirsium brachycephalum. Juncus compressus, J. gerardii, Lotus tenuis. Lycopus exaltatus, Melilotus dentatus, Potentilla anserina. Schoenoplectus tabernaemontani

Konstantní druhy: Bolboschoenus maritimus. Juncus gerardii. Melilotus dentatus. Phragmites australis. Potentilla anserina

Dominantní druhy: Bolboschoenus maritimus, B. planiculmis, Lotus tenuis

Formální definice: Bolboschoenus maritimus pokr. > 25 % OR Bolboschoenus planiculmis pokr. > 25 % AND (skup. Aster *pannonicus OR skup. Carex otrubae OR skup. Plantago maritima OR skup. Trifolium fragiferum)

Zdroj: Hroudová Z., Hrivnák R. & Šumberová K. (2011): MCB01 Astero pannonici-Bolboschoenetum compacti Hejný et Vicherek ex Oťaheľová et Valachovič in Valachovič 2001. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 434-437.