Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace MCB02
Schoenoplectetum tabernaemontani De Soó 1947
Brakické rákosiny se skřípincem Tabernaemontanovým

Schoenoplectetum tabernaemontani

Foto na botanickafotogalerie.cz

Fyziognomii tohoto dvouvrstevného až třívrstevného společenstva určuje vápnomilná až slanomilná travina skřípinec Tabernaemontanův (Schoenoplectus tabernaemontani). Jeho středně až silně zapojené porosty o výšce 70–120 cm doprovázejí s menší pokryvností druhy eutrofních mokřadů (např. Mentha aquatica), bazifilní druhy slatin (např. Juncus subnodulosus) nebo druhy subhalofilní (např. Bolboschoenus planiculmis). Tuto hlavní výškovou úroveň porostu někdy ještě přečnívají vysoké druhy rákosin, jako jsou Phragmites australis a Typha angustifolia. Na zasolených půdách bez vlivu delších záplav se zpravidla vytváří mezernatá nižší vrstva porostů tvořená rumištními a slanomilnými druhy, např. Agrostis stolonifera. Juncus gerardii . Potentilla anserina. Na vzácněji zaplavovaných stanovištích se slatinnou půdou se v nejspodnější vrstvě porostů může vyskytovat také Carex davalliana a mechové patro s převahou bazifilních bokoplodých mechů. Naopak na dlouhodobě zaplavovaných místech se často vyskytují bohaté populace parožnatek (Chara spp.) a vzácněji zde rostou konkurenčně slabé druhy vázané na počáteční stadia zarůstání mělkých vod, např. Eleocharis palustris agg., Hippuris vulgaris. Triglochin palustris a Veronica catenata.

Tato vegetace se u nás původně vyskytovala v okolí vývěrů minerálních nebo vápnitých vod, při pobřeží slaných jezer, v mokrých terénních sníženinách a v periodických nebo trvalých jezírkách na lokalitách slanisk a slatin. Dnes je vázána hlavně na antropogenní stanoviště. Vyskytuje se zejména v odvodňovacích příkopech meliorovaných slatin a slanisk a v trvalých nebo periodických vodních nádržích vzniklých po těžbě hornin. Porosty se nacházejí v jezírkách na dnech vápencových lomů, v tůních vzniklých po těžbě slatinných ložisk, v zatopených štěrkovnách s vodou ovlivněnou blízkostí bazických podkladů a v mokrých prohlubních a tůňkách vápnitých nebo slaných vod na výsypkách hnědouhelných dolů. Podle toho se liší i půdní a vlhkostní podmínky porostů. Pro výskyty na slatinách jsou typické vápnité organické půdy po většinu roku nasycené vodou a v zimě mělce zaplavené. V nevysychajících vodních nádržích je častá slatinná gyttja. V ruderálním prostředí a na slaniskách jsou nejčastější půdy těžké a jílovité, s velkým obsahem rozpustných solí. Od podzimu do jara jsou většinou zaplavené nebo alespoň zamokřené a v létě naopak silně vysychají. Pokud jsou biotopy dominantního skřípince přes zimu alespoň mělce zaplaveny, snáší tento druh v létě extrémní vyschnutí půdy, k jakému dochází například na sezonně zamokřených dnech kamenolomů.

Orig. (De Soó 1947a): Schoenoplectetum Tabernaemontani Soó 1927

Syn.: Schoenoplectetum tabernaemontani Rapaics 1927 (§ 2b, nomen nudum), Schoenoplectetum tabernaemontani von Soó 1927 (§ 2b, nomen nudum), Phragmito-Schoenoplectetum tabernaemontani Passarge 1964, Schoenoplectetum tabernaemontani-litoralis Borhidi (1969) 1996, Agrostio maritimae-Schoenoplectetum tabernaemontani (Müller-Stoll et Götz 1987) Passarge 1999

Diagnostické druhy: Schoenoplectus tabernaemontani

Konstantní druhy: Schoenoplectus tabernaemontani

Dominantní druhy: Mentha aquatica, Schoenoplectus tabernaemontani, Typha angustifolia

Formální definice: Schoenoplectus tabernaemontani pokr. > 25 %

Zdroj: Sádlo J. (2011): MCB02 Schoenoplectetum tabernaemontani De Soó 1947. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 437-440.