Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace MCC04
Eleocharito palustris-Hippuridetum vulgaris Passarge 1964
Vegetace mělkých vod s prustkou obecnou

Eleocharito palustris-Hippuridetum vulgaris

Foto na botanickafotogalerie.cz

Asociace zahrnuje porosty s dominantní prustkou obecnou (Hippuris vulgaris). Jejich fyziognomie a druhové složení se mění v závislosti na kolísání hladiny vody v nádrži. V hlubší vodě jde o ponořené porosty, v nichž H..vulgaris vytváří dlouhé stonky a listy, které jsou vlivem redukce opěrných pletiv měkké a ohebné. Z průvodních druhů se vyskytují některé pleustofyty a ponořené makrofyty, např. Lemna gibba. Potamogeton pectinatus a Zannichellia palustris. V mělké vodě vytváří prustka emerzní formy přesličkovitého vzhledu s širšími tuhými listy. Ty přežívají i v terestrických podmínkách, kde do porostů vstupují jednoleté druhy obnažených den (např. Cyperus fuscus, Plantago uliginosa a Rumex maritimus) a někdy i subhalofilní vytrvalé druhy (např. Lotus tenuis a Potentilla anserina). Ve všech typech porostů se mohou vyskytovat druhy charakteristické pro jiná společenstva rákosin, např. Butomus umbellatus, Glyceria notata a Phragmites australis. V porostech této asociace nacházíme nejčastěji kolem 5–10 druhů cévnatých rostlin na ploše 4–16 m². Mechové patro chybí.

Dominantní druh společenstva, Hippuris vulgaris, je výrazně světlomilný. Vyskytuje se v mělkých vodních nádržích, u nás převážně v rybnících, většinou na minerálních, hlinitých až jílovitých substrátech, které jsou bohaté vápníkem a nezřídka i slabě zasolené (Doll 1991b, Balátová-Tuláčková et al. in Grabherr & Mucina 1993: 79–130, Oťaheľová in Valachovič 2001: 148–160). Výsledky analýzy substrátu na jedné z našich recentních lokalit, Krčském rybníce u Městce Králové (Hroudová & Zákravský 2001), jsou v souladu s údaji ze zahraničí: byl stanoven velký obsah vápníku i dalších bazických kationtů a síranů zejména v povrchové vrstvě substrátu a pH se pohybovalo mezi 6,6 (svrchní vrstva) a 7,05 (vrstva od 5 do 30 cm pod povrchem). Vody s výskytem této vegetace jsou neutrální až alkalické (Tomaszewicz 1979, Doll 1991b, &350;tefan & Coldea in Coldea 1997: 54–94). Hippuris vulgaris je dobře přizpůsobena kolísání vodní hladiny: při obnažení dna přežívá v terestrické formě, v hlubší vodě (do 1 m) v submerzní formě s měkkými vzplývavými listy. U nás se tato vegetace vyskytuje v teplých oblastech, což je však zřejmě dáno její vazbou na minerálně bohatší stanoviště, která v chladnějších částech České republiky chybějí. V rámci svého celkového areálu porosty H. vulgaris zasahují i do oblastí s výrazně chladným klimatem, kde jsou zpravidla jediným společenstvem svazu Eleocharito palustris-Sagittarion sagittifoliae (Kuc 1996, Abraham et al. 2005, Rawat & Adhikari 2005, Sieg et al. 2006). Rovněž výrazně chladnomilný a patrně halofilnější je příbuzný druh Hippuris tetraphylla, jehož porosty byly doloženy ze severu Evropy a Ameriky (Abraham et al. 2005, Zaslavskaja 2007) a popsány jako asociace Scirpo-Hippuridetum tetraphyllae Nordhagen 1954.

Orig. (Passarge 1964): Eleocharido-Hippuridetum Pass. 55 (Eleocharis palustris. Hippuris vulgaris)

Syn.: Hippuridetum vulgaris Rübel 1912 (§ 2b, nomen nudum), Hippuridetum vulgaris Eggler 1933 (§ 2b, nomen nudum), Eleocharis palustris-Hippuris vulgaris-Gesellschaft Passarge 1955 (§ 3c), vég. à Hippuris vulgaris Corillion 1957 (§ 3c), Hippuridetum submersae Podbielkowski et Tomaszewicz 1981

Diagnostické druhy: Cyperus fuscus, Hippuris vulgaris, Juncus gerardii. Lotus tenuis. Pulicaria dysenterica. Samolus valerandi

Konstantní druhy: Hippuris vulgaris

Dominantní druhy: Cyperus fuscus, Hippuris vulgaris, Plantago uliginosa, Potamogeton natans, Veronica anagallis-aquatica

Formální definice: Hippuris vulgaris pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. & Hroudová Z. (2011): MCC04 Eleocharito palustris-Hippuridetum vulgaris Passarge 1964. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 456-462.