Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace MCC05
Scirpetum radicantis Nowiński 1930
Mokřadní vegetace se skřípinou kořenující

Scirpetum radicantis

Foto na botanickafotogalerie.cz

Obvykle jednovrstevné společenstvo mělkých vod s dominantní skřípinou kořenující (Scirpus radicans) a přimíšenými dalšími bažinnými druhy, např. Alisma plantago-aquatica, Bolboschoenus yagara, Eleocharis palustris, Glyceria fluitans. Juncus effusus. Lycopus europaeus . Oenanthe aquatica. Při obnažení a vysychání dna mohou být porosty dvouvrstevné, přičemž spodní vrstvu tvoří druhy obnažených den, např. Alopecurus aequalis. Callitriche palustris, Carex bohemica, Elatine hydropiper, Eleocharis acicularis, E. ovata, Gnaphalium uliginosum, Juncus bufonius a Peplis portula. Vyskytují se i vodní makrofyty, z nichž některé po poklesu vodní hladiny mohou vytvářet terestrické formy. Patří k nim Batrachium aquatile s. l., B. trichophyllum, Lemna minor, Potamogeton natans aj. Scirpus.radicans tvoří po poklesu hladiny rozvolněný mozaikovitý porost tvořený jednotlivými trsy nebo jejich skupinami. Porost se při snížení vodní hladiny postupně zahušťuje tvorbou juvenilních listových růžic skřípiny na koncích nadzemních obloukovitých šlahounů, které zakořeňují v okolí mateřských rostlin. Následně mohou vzniknout zapojené porosty s monodominantním S. radicans. Počet druhů cévnatých rostlin v porostech této asociace kolísá zpravidla mezi 7 a 15 na plochách o velikosti 9–25 m². Mechové patro nebylo v analyzovaných snímcích přítomno.

Jde o společenstvo mechanicky narušovaných stanovišť (Hroudová et al. 1988a) se silně rozkolísanou vodní hladinou. U nás se vyskytuje hlavně v příbřežních partiích rybníků a tůní, případně přehradních nádrží. Zpravidla osídluje pás pobřeží před rákosinami nebo zarůstá zátoky. Nejčastěji se vyskytuje na sapropelovém nebo rašelinném substrátu, ale také na písčitých, hlinitých a jílovitých podkladech mělce převrstvených organickým bahnem. Půdy jsou většinou kyselé a s velkým obsahem organických látek, ačkoli na obhospodařovaných rybnících vlivem hnojení a vápnění stoupá pH i celková úživnost prostředí. Porosty většího rozsahu byly nalezeny po obnažení dna na rybnících, které vznikly na zaplavených ložiskách rašeliny (např. Kačležský na Jindřichohradecku, Nový u Cepu na Třeboňsku, Stonařovské rybníky na Třešťsku), nebo v souvislých pásech na jižním břehu Lipna na Šumavě. Stanoviště s výskytem asociace Scirpetum radicantis bývají plně osluněná nebo mírně zastíněná. Společenstvo je vázáno na mírně teplé, srážkově bohaté oblasti. U nás se vyskytuje hlavně v chladnějších pahorkatinách.

Orig. (Nowiński 1930): Scirpetum radicantis

Syn.: Scirpetum radicantis Hejný in Dykyjová et Květ 1978, Scirpetum radicantis Zahlheimer 1979

Diagnostické druhy: Alisma plantago-aquatica. Bidens radiata. Oenanthe aquatica, Scirpus radicans

Konstantní druhy: Alisma plantago-aquatica. Oenanthe aquatica, Scirpus radicans

Dominantní druhy: Carex rostrata. Eleocharis ovata. Juncus effusus, Scirpus radicans

Formální definice: Scirpus radicans pokr. > 25 %

Zdroj: Hroudová Z., Ekrt L., Ekrtová E. & Šumberová K. (2011): MCC05 Scirpetum radicantis Nowiński 1930. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 462-465.