Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace MCC08
Alismatetum lanceolati Zahlheimer ex Šumberová in Chytrý 2011
Mokřadní vegetace s žabníkem kopinatým

Alismatetum lanceolati

Foto na botanickafotogalerie.cz

Jde o společenstvo s dominantním žabníkem kopinatým (Alisma lanceolatum). Pokryvnost a výška dominanty silně kolísají podle vlhkosti stanoviště. V mělké vodě dosahuje pokryvnosti až 100 %, zatímco na obnaženém vlhkém substrátu je tvorba biomasy omezena a porosty jsou rozvolněné. Při hlubším zaplavení je pokryvnost rovněž menší, ale rostliny produkují více listové biomasy, především prodloužením listů až na 1 m a ztluštěním řapíků. Z průvodních druhů se nejčastěji vyskytují jednoleté vodní makrofyty a druhy obnažených den, např. Lemna.minor, Ranunculus sceleratus a Veronica catenata. Pronikají sem i vytrvalé mokřadní druhy, např. Eleocharis palustris agg. Fytocenologické snímky této asociace zaznamenané na našem území obsahovaly 4–10 druhů cévnatých rostlin na ploše 16–25 m². Mechové patro nebylo přítomno.

Alismatetum lanceolati osídluje mělké, v létě často vysychavé vody, např. aluviální tůně, okraje menších rybníků a jiných nádrží sycených převážně srážkovou vodou, pískovny, příkopy a mokřiny na polích a zaplavovaných loukách. Ze zahraničí se tato vegetace uvádí i z rýžových polí (Hejný 1960). Společenstvo preferuje plně osluněné mokřady, kde se hloubka vody po většinu roku pohybuje v rozmezí 10–20 cm (Hejný 1960). Substrátem je jílovité nebo hlinité bahno, někdy hrubý písek nebo štěrk. Vrstva organického bahna je většinou tenká nebo zcela chybí. Půdní reakce je neutrální až slabě bazická a substrát je bohatý vápníkem (Hejný 1960, Hilbig in Schubert et al. 2001b: 251–267). Tato vegetace se u nás vyskytuje převážně v teplých, kontinentálně laděných územích. Alisma lanceolatum snáší vyschnutí substrátu lépe než A. plantago-aquatica, což je zřejmé i ze stanovištní diferenciace a frekvence výskytu obou druhů v teplých a suchých oblastech (Vicherek et al. 2000). Přesto bývá Alismatetum lanceolati i v těchto oblastech zaznamenáváno méně často než Alopecuro-Alismatetum plantaginis-aquaticae. Může to souviset s malou konkurenční schopností druhu Alisma lanceolatum, ale i tím, že tento druh je oproti A. plantago-aquatica fenologicky časnější, brzy usychá a v pozdním létě má jen malou pokryvnost nebo chybí. Časnější kvetení a ukončení životního cyklu, zaznamenané v přírodě (Hroudová, nepubl.) i v kultuře (Moravcová et al. 2001), je zřejmě adaptací na klimatické a vlhkostní podmínky kontinentálních oblastí.

Syn.: Bolboschoenetum maritimi Soó CS Alisma lanceolatum Tímár 1957, Butomo-Alismatetum lanceolati Segal et Westhoff in Westhoff et den Held 1969 (§ 2b, nomen nudum), Alismatetum lanceolati Zahlheimer 1979 (§ 5)

Diagnostické druhy: Alisma lanceolatum, Alopecurus aequalis. Juncus articulatus. Limosella aquatica. Ranunculus sceleratus

Konstantní druhy: Alisma lanceolatum, Alopecurus aequalis. Juncus articulatus. Ranunculus sceleratus

Dominantní druhy: Alisma lanceolatum, A. plantago-aquatica, Eleocharis palustris agg., Lemna minor, Limosella aquatica

Formální definice: Alisma lanceolatum pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): MCC08 Alismatetum lanceolati Zahlheimer ex Šumberová in Chytrý 2011. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 472-474.