Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace MCC11
Bolboschoenetum yagarae Eggler 1933 corr. Hroudová et al. 2009
Litorální vegetace sladkých vod s kamyšníky

Bolboschoenetum yagarae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Asociace zahrnuje druhově chudé až jednodruhové porosty s dominantním kamyšníkem vrcholičnatým (Bolboschoenus yagara) nebo kamyšníkem širokoplodým (B. laticarpus), občas s oběma druhy pohromadě. Přimíšeny mohou být druhy kontaktních společenstev rákosin, vysokých ostřic, některé submerzní druhy a druhy svazu Eleocharito.Sagittarion .Alisma plantago-aquatica, Oenanthe aquatica, Sagittaria sagittifolia aj.). Při vývoji porostů na obnaženém dně často vzniká spodní vrstva bylinného patra s druhy Alopecurus aequalis, Carex bohemica, Persicaria hydropiper. P. lapathifolia, Rorippa palustris a Rumex maritimus. Tyto porosty jsou obvykle druhově bohaté a mají velkou pokryvnost. Jen výjimečně se v této asociaci může vyskytnout i kamyšník polní (Bolboschoenus.planiculmis), který však netvoří plošně rozsáhlé porosty na rybnících, ale je pouze roztroušen nebo tvoří pás podél pobřeží menších nádrží. Celkový počet druhů cévnatých rostlin v porostech této asociace se pohybuje většinou kolem 5–15 na plochách o velikosti 4–25 m². Mechové patro se může vyvinout v porostech na obnaženém dně ze specializovaných druhů s krátkým životním cyklem, např. Physcomitrium spp. a Riccia cavernosa. V námi analyzovaných snímcích však většinou nebylo zaznamenáváno, případně se nevyskytovalo.

Společenstvo má optimum v mělkém litorálu stojatých nezasolených vod do hloubky 80 cm. V současné době se vyskytuje v rybnících, rybích sádkách i jiných mělkých nádržích, v rozmezí nadmořské výšky 155 m (niva Moravy u Lanžhota; Hroudová, nepubl.) až 610 m (Velké Dářko; nedoloženo snímkem, Hroudová, nepubl.). Často zarůstá rozsáhlé plochy v mělkém litorálu vodních nádrží a někdy dokonce celou plochu menších rybníků. Výskyt společenstva je podmíněn kolísáním vodní hladiny, ať už dočasným obnažením dna a následným pomalým vzestupem hladiny, nebo postupným vysycháním pobřeží v suchých létech. Substrát je většinou písčitý, písčito-hlinitý, hlinitý až jílovitý, někdy s vrstvou organického bahna na povrchu. Porosty Bolboschoenus yagara se nacházejí převážně na kyselých, živinami chudých podkladech s jílovitou podložní vrstvou a pH půdy 4,7–6,7, někdy i na zaplavených rašelinných ložiskách. Bolboschoenus laticarpus osídluje širší spektrum stanovišť a půdy s pH 4,8–8,1. V asociaci Bolboschoenetum yagarae převládá v termofytiku a na minerálně bohatších podkladech (Hroudová et al. 1999).

Orig. (Eggler 1933): Bolboschoenetum maritimi

Syn.: Glycerio fluitantis-Oenanthetum aquaticae (Eggler 1933) Hejný 1948 em. 1978 bolboschoenetosum.maritimi Hejný in Dykyjová et Květ 1978, Bolboschoenetum maritimi Zahlheimer 1979 prov.

Diagnostické druhy: Bidens radiata. Bolboschoenus laticarpus, B. yagara, Carex bohemica. Eleocharis ovata

Konstantní druhy: Alisma plantago-aquatica, Bolboschoenus yagara, Oenanthe aquatica

Dominantní druhy: Bidens tripartita, Bolboschoenus laticarpus, B. yagara, Juncus bufonius. Persicaria hydropiper

Formální definice: Bolboschoenus yagara pokr. > 25 % OR (Bolboschoenus laticarpus pokr. > 25 % AND skup. Oenanthe aquatica NOT skup. Bidens frondosa)

Zdroj: Hroudová Z., Hrivnák R. & Šumberová K. (2011): MCC11 Bolboschoenetum yagarae Eggler 1933 corr. Hroudová et al. 2009. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 480-484.