Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace MCE01
Glycerietum fluitantis Nowiński 1930
Mokřadní vegetace se zblochanem vzplývavým

Glycerietum fluitantis

Foto na botanickafotogalerie.cz

V porostech převažuje vytrvalá mokřadní tráva zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans), který se vyznačuje velkou ekomorfologickou proměnlivostí. Fyziognomie porostů a jejich druhové složení se liší v závislosti na dynamice vodního režimu. V hlubokých tekoucích vodách nebo i ve stojatých vodách po náhlém zvýšení vodní hladiny vytváří G. fluitans sterilní formy s dlouhými, zčásti ponořenými, zčásti vzplývavými listy; tyto rostliny jsou zakořeněné ve dně. Ve stojatých vodách bez výraznějšího kolísání výšky vodního sloupce se může G. fluitans šířit od břehů do hlubší vody výběžky plovoucími na vodní hladině. Vznikají tak porosty, které mají charakter plaurů, jejich fyziognomie se však příliš neliší od porostů suchozemských. Rostliny zblochanu jsou v těchto porostech fertilní. Porosty z hlubších stojatých i tekoucích vod jsou zpravidla druhově velmi chudé; nezřídka jde o monocenózy G. fluitans. Z průvodních druhů se nejčastěji vyskytují drobné pleustofyty (např. Lemna minor nebo Riccia fluitans), některé další vodní makrofyty (např. Callitriche spp. a Persicaria amphibia) a mokřadní druhy schopné růst v hlubší vodě (např. Oenanthe aquatica) nebo vytvářet plaury (např. Alopecurus aequalis a Myosotis palustris agg.). Většina jmenovaných druhů přetrvává i v porostech na mělce zaplavených nebo podmáčených stanovištích, kde k nim přistupují jednoleté druhy obnažených den (např. Bidens cernua a Persicaria hydropiper), vytrvalé mokřadní druhy a druhy vlhkých narušovaných luk (např. Alisma plantago-aquatica, Juncus effusus a Ranunculus repens). Počet druhů cévnatých rostlin v této vegetaci zpravidla kolísá mezi 3 a 7 na plochách o velikosti 9–25 m². Druhově bohatší jsou porosty vystavené občasným mechanickým disturbancím, např. na lesních cestách, kde se na srovnatelně velkých plochách vyskytuje 10–15 druhů, někdy i více. Mechové patro zpravidla chybí. Je-li vyvinuto, tvoří je většinou běžnější druhy mokřadů a vlhkých luk, např. Brachythecium rivulare, Marchantia polymorpha a některé druhy rodu Sphagnum.

Glycerietum fluitantis u nás osídluje především menší rybníky, rybí sádky s drnovými břehy, stružky a potůčky, zamokřené lesní cesty, polozazemněná mrtvá ramena a tůně, periodicky zaplavované sníženiny uprostřed polí i klidné a mělké úseky řek. Stanoviště jsou nejčastěji zamokřená nebo zaplavená vodou hlubokou do 10 cm, vzácněji až 1 m i více (plaury). Mohou být plně osluněná, ačkoli se společenstvo nezřídka vyskytuje i v mírně zastíněných lesních mokřadech. Půdy jsou jílovité nebo hlinité, často s vrstvou sapropelu nebo nerozložených rostlinných zbytků ve svrchní vrstvě, někdy i zrašelinělé. Ve vztahu k obsahu dusíku a fosforu ve vodě a v substrátu má společenstvo pravděpodobně širší ekologickou amplitudu, což potvrzují zahraniční práce: běžně roste na oligotrofních a mezotrofních stanovištích (Dawson & Szoszkiewicz 1999, Hilbig in Schubert et al. 2001b: 251–26, Matuszkiewicz 2007), ale eutrofizace podporuje jeho šíření (Kočić et al. 2008). Upřednostňuje však kyselé substráty s malým obsahem bazí, které ani v létě zcela nevysychají (Philippi in Oberdorfer 1998: 119–165, Hilbig in Schubert et al. 2001b: 251–26, Matuszkiewicz 2007). Proto se u nás vyskytuje hlavně v chladnějších srážkově bohatých oblastech s převahou kyselých hornin, zatímco v teplých oblastech a v územích tvořených bazickými horninami je obvykle nahrazuje Glycerietum notatae. Nehojné výskyty asociace Glycerietum fluitantis v teplých nížinách a pahorkatinách jsou obvykle vázány na toky, případně stojaté vody v místech s vlhčím mezoklimatem, např. ve velkých lesních celcích nebo v říčních nivách.

Orig. (Nowiński 1930): Glycerietum fluitantis

Syn.: Glycerietum aquaticae-fluitantis Nowiński 1927 p. p. (§ 36, nomen ambiguum), Glycerietum fluitantis Eggler 1933, Glycerietum fluitantis Wilczek 1935

Diagnostické druhy: Glyceria fluitans

Konstantní druhy: Glyceria fluitans

Dominantní druhy: Glyceria fluitans

Formální definice: Glyceria fluitans pokr. > 25 % NOT Alisma plantago-aquatica pokr. > 25 % NOT Calla palustris pokr. > 25 % NOT Carex rostrata pokr. > 25 % NOT Eleocharis palustris agg. pokr. > 25 % NOT Equisetum fluviatile pokr. > 25 % NOT Juncus effusus pokr. > 25 % NOT Oenanthe aquatica pokr. > 25 % NOT Phalaris arundinacea pokr. > 25 % NOT Rorippa amphibia pokr. > 25 % NOT Scirpus sylvaticus pokr. > 25 % NOT Sparganium erectum pokr. > 25 % NOT Sparganium natans pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): MCE01 Glycerietum fluitantis Nowiński 1930. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 499-503.