Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace MCE04
Nasturtietum officinalis Gilli 1971
Mokřadní vegetace s potočnicemi

Nasturtietum officinalis

Foto na botanickafotogalerie.cz

Jde o druhově chudé společenstvo s dominantní potočnicí lékařskou (Nasturtium officinale), vzácněji také potočnicí drobnolistou (N. microphyllum) nebo potočnicí zkříženou (N.×sterile). V závislosti na charakteru stanoviště mají porosty charakter plaurů (v hlubších nebo proudících vodách) nebo nízkých porostů zakořeněných v substrátu dna (ve velmi mělké stojaté vodě nebo na mokrém substrátu). Z ostatních druhů potočních rákosin se s větší frekvencí vyskytuje Berula erecta, z vodních makrofytů Lemna minor. Ostatní druhy do společenstva pronikají nahodile: jde o běžnější vytrvalé i jednoleté mokřadní druhy, např. Poa trivialis, Myosotis palustris agg. a Veronica anagallis-aquatica. Na plochách o velikosti 16–20 m² se jen zřídka vyskytují více než 2–4 druhy cévnatých rostlin. Mechové patro chybí.

Porosty s dominantními potočnicemi se vyskytují v mělkých, dosti rychle tekoucích i stojatých vodách. Společenstvo osídluje přirozená i antropogenní stanoviště. U nás zaznamenané výskyty pocházejí z potoků, napájecích struh, melioračních příkopů, tůní a menších rybníků. Hloubka vody se pohybuje zpravidla mezi 5 a 40 cm, možný je i krátkodobý pokles vody na úroveň substrátu, ne však jeho vyschnutí. Dno bývá tvořeno organominerálním nebo organickým bahnem, vzácněji je písčité až kamenité (Husák & Rydlo 1985, Rydlo 2006b, 2007c). Stanoviště s výskytem této vegetace jsou zpravidla osluněná, společenstvo však dobře snáší i zástin. Údaje o chemismu vody a substrátu nejsou z České republiky k dispozici. V zahraničí se toto společenstvo většinou udává z vod na vápníkem bohatých substrátech (Philippi in Oberdorfer 1998: 119–165, Hilbig in Schubert et al. 2001b: 251–267, Matuszkiewicz 2007). Tomu odpovídá vazba společenstva na oblasti s bazickými substráty, která se projevuje i v České republice. Ohledně nároků na trofii vody se literární údaje různí: společenstvo je uváděno jak z čistých mezotrofních, tak i ze znečištěných, eutrofních vod (Balátová-Tuláčková et al. in Grabherr & Mucina 1993: 79–130, Trémolières et al. 1994, Hilbig in Schubert et al. 2001b: 251–267, Matuszkiewicz 2007). Nasturtium officinale dokonce dobře snáší znečištění některými toxickými kovy (Chandra & Kulshreshtha 2004). Klima v oblastech výskytu této asociace je mírně teplé až teplé s různým srážkovým úhrnem. V závislosti na množství srážek se liší stanovištní vazba společenstva v různých oblastech. Například ve Středomoří je společenstvo vázáno pouze na hlubší nevysychající vody, především na toky (Gradstein & Smittenberg 1977).

Orig. (Gilli 1971): Nasturtietum officinalis

Syn.: Nasturtietum officinalis Seibert 1962 (fantom), Nasturtietum officinalis Philippi 1973, Nasturtietum microphylli Philippi 1973 (fantom), Nasturtietum microphylli Philippi in Oberdorfer 1977, Nasturtietum sterilis Rydlo 2007

Diagnostické druhy: Berula erecta, Nasturtium officinale, N. ×sterile

Konstantní druhy: Lemna minor. Nasturtium officinale

Dominantní druhy: Lemna gibba. Nasturtium microphyllum, N. officinale, N. ×sterile

Formální definice: (Nasturtium microphyllum pokr. > 25 % OR Nasturtium officinale pokr. > 25 % OR Nasturtium.×sterile pokr. > 25 %) NOT Glyceria maxima pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): MCE04 Nasturtietum officinalis Gilli 1971. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 508-511.