Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace MCE05
Leersietum oryzoidis Eggler 1933
Nízké rákosiny s tajničkou rýžovitou

Leersietum oryzoidis

Foto na botanickafotogalerie.cz

Asociace zahrnuje 30–80 cm vysoké rákosiny o pokryvnosti nejčastěji kolem 70–100 %, v nichž dominuje nápadně živě zelená až žlutozelená tráva tajnička rýžovitá (Leersia oryzoides). Listy tajničky jsou kvůli zoubkům na okrajích listů draslavé a zachycují se za oděv nebo kůži. Porosty jsou druhově chudé a vedle dominanty se v nich vyskytují hlavně pleustofyty, např. Lemna minor. S malou pokryvností se často objevují i některé další vytrvalé i jednoleté mokřadní byliny, např. Bidens frondosa, Lycopus europaeus a Persicaria hydropiper, které však vlivem silného zástinu obvykle zůstávají sterilní. V těchto porostech bylo obvykle zaznamenáno 5–9 druhů cévnatých rostlin na ploše 8–16 m². Nižší, rozvolněné porosty bývají druhově bohatší a je pro ně typické zejména hojné zastoupení druhů obnažených den, např. Alopecurus aequalis, Cyperus fuscus a Persicaria minor, a dále druhů charakteristických pro různé typy rákosin, např. Alisma plantago-aquatica. Eleocharis palustris agg., Myosotis palustris agg., Phalaris arundinacea a Veronica anagallis-aquatica. Vyskytuje se v nich i 15–20, vzácně i více druhů na plochách o velikosti 1–4 m². Mechové patro většinou chybí, ale pokud je vyvinuto, tvoří je nejčastěji mokřadní mechy s širší ekologickou amplitudou, např. Amblystegium humile.

Leersietum oryzoidis osídluje okraje a obnažená dna mělkých vodních nádrží a střídavě zaplavovaná stanoviště v nivách řek a potoků. U nás je doloženo nejčastěji z rybníků, rybích sádek, mrtvých ramen, aluviálních tůní a břehů řek, vzácněji i ze zamokřených pískoven, příkopů a pobřeží přehradních nádrží. Stanoviště jsou zpravidla plně osluněná. Společenstvo snáší i mírný zástin, který však snižuje vitalitu dominantní Leersia oryzoides. Substrát může být různého charakteru, od písčitého po jílovitý, často s vrstvou sapropelového bahna nebo nerozložených organických zbytků v povrchové vrstvě. Rovněž ve vztahu k obsahu živin, pH a obsahu bazí v půdě i ve vodě má společenstvo širší ekologickou amplitudu, přičemž dobře toleruje i silné znečištění vod (Balátová-Tuláčková et al. in Grabherr & Mucina 1993: 79–130, Philippi in Oberdorfer 1998: 119–167, Hilbig in Schubert et al. 2001b: 251–267, Oťaheľová et al. in Valachovič 2001: 51–183). Vyhýbá se pouze extrémně kyselým, živinami chudým substrátům. Důležité je však trvalé nasycení substrátu vodou (Hejný 1960), proto například ve vypuštěných rybnících toto společenstvo osídluje místa tvořená hlubšími sedimenty, kde se dlouho udržuje vlhkost. V rybích sádkách s písčitým dnem se Leersietum oryzoidis vyskytuje často jen v úzkém pruhu podél středové stružky a směrem k okrajům sádky na ně navazují porosty asociací Eleocharitetum palustris (svaz Eleocharito palustris-Sagittarion sagittifoliae) nebo Caricetum gracilis (svaz Magno-Caricion gracilis), které jsou odolnější k vyschnutí substrátu. Leersietum oryzoidis nesnáší ani dlouhodobé zaplavení substrátu vodou hlubokou přes 5 cm. Výjimkou je záplava mimo vegetační období, která může trvat i 2–4 měsíce a dochází k ní pravidelně například v rybích sádkách. Dominantní Leersia oryzoides přečkává záplavu na dně sádek pomocí oddenků a kořenů, z nichž často již pod vodou vyrážejí nová zelená stébla (Šumberová et al. 2005). Leersietum oryzoidis je výrazně teplomilné společenstvo, jehož výskyt je soustředěn do nížin a teplých pahorkatin. Výskyty v sádkách zasahují díky specifickému teplotnímu režimu (Šumberová et al. 2006) i do chladnějších pahorkatin, ne však do podhorských poloh s pstruhovými rybníčky, kde je Leersietum oryzoidis nahrazeno asociací Glycerietum fluitantis.

Orig. (Eggler 1933): Leersietum oryzoidis

Syn.: Leersietum oryzoidis Krause in Tüxen 1955, Leersio-Bidentetum Poli et J. Tüxen 1960

Diagnostické druhy: Bidens frondosa, Leersia oryzoides

Konstantní druhy: Bidens frondosa, Leersia oryzoides, Persicaria hydropiper

Dominantní druhy: Leersia oryzoides

Formální definice: Leersia oryzoides pokr. > 25 % NOT Cicuta virosa pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): MCE05 Leersietum oryzoidis Eggler 1933. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 511-514.