Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace MCF02
Thelypterido palustris-Phragmitetum australis Kuiper ex van Donselaar et al. 1961
Plovoucí rákosinové ostrůvky s kapradiníkem bažinným

Thelypterido palustris-Phragmitetum australis

Foto na botanickafotogalerie.cz

Tato asociace zahrnuje porosty s převahou rákosu (Phragmites australis) a velkou pokryvností kapradiníku bažinného (Thelypteris palustris). Dále bývají přimíšeny bažinné byliny vázané na mezotrofní stanoviště, např. Carex lasiocarpa, C. pseudocyperus, Cicuta virosa a Potentilla palustris, a druhy s širší ekologickou amplitudou, zejména Lycopus europaeus, Lysimachia vulgaris, Scutellaria galericulata a Solanum dulcamara. Z vodních makrofytů se mohou vyskytnout drobné pleustofyty, nejčastěji Lemna minor. Porosty mají charakter plaurů, což jsou v tomto případě buď volně plovoucí ostrůvky uprostřed vodní hladiny, nebo porosty zčásti zakořeněné ve dně nebo na březích vodní nádrže a zčásti plovoucí na hladině (Rydlo 2007e). Kořeny rostlin jsou v trvalém styku s vodou. Proto se v těchto porostech nevyskytují druhy, které vyžadují střídání větší a menší vlhkosti. Jednoleté byliny s velkými nároky na vlhkost a plovatelnými diasporami (např. Bidens frondosa, Oenanthe aquatica a Rumex maritimus) se naopak na místech s rozvolněnou vyšší vrstvou bylinného patra mohou snadno uchytit. V porostech bylo zaznamenáno většinou 9–13 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 9–16 m². Mechové patro se vyskytovalo pouze na Břehyňském rybníce u Doks a převažovaly v něm druhy rodu Sphagnum.

U nás byla tato vegetace zjištěna jen v mezotrofních až slabě eutrofních rybnících, ale ze zahraničí je známa i z okrajů jezer a mokřadů v říčních aluviích (van Donselaar et al. 1961, Tomaszewicz 1979). Hloubka vody pod plovoucími ostrůvky na našich lokalitách se pohybuje mezi 30 a 100 cm (Rydlo 2007e). Stanoviště jsou většinou plně osluněná, ale společenstvo snáší i mírný zástin. Substrát je tvořen hlubokým organickým sedimentem (Tomaszewicz 1979, Rydlo 2007e). Údaje o chemismu vody a substrátu nejsou z našeho území k dispozici. Z Polska se uvádějí hodnoty pH vody 6–8 (Tomaszewicz 1979). U nás se tato vegetace vyskytuje v mírně teplých a mírně vlhkých pahorkatinách.

Orig. (van Donselaar et al. 1961): Thelypterideto-Phragmitetum Kuiper 1957 (Dryopteris thelypteris = Thelypteris palustris. Phragmites communis = P. australis)

Syn.: Thelypterido palustris-Phragmitetum.australis Kuiper 1957 (2b, nomen nudum)

Diagnostické druhy: Carex pseudocyperus, Cicuta virosa, Humulus lupulus. Lycopus europaeus. Phragmites australis. Scutellaria galericulata. Solanum dulcamara, Thelypteris palustris

Konstantní druhy: Carex pseudocyperus, Cicuta virosa, Galium palustre agg., Humulus lupulus. Lycopus europaeus. Lysimachia vulgaris, Phragmites australis, Scutellaria galericulata. Solanum dulcamara, Thelypteris palustris

Dominantní druhy: Carex acuta, Phragmites australis, Thelypteris palustris

Formální definice: Phragmites australis pokr. > 25 % AND Thelypteris palustris pokr. > 25 % AND (skup. Cicuta virosa OR skup. Lysimachia vulgaris) NOT skup. Carex elongata NOT skup. Carex rostrata

Zdroj: Šumberová K. (2011): MCF02 Thelypterido palustris-Phragmitetum australis Kuiper ex van Donselaar et al. 1961. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 520-523.