Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace MCF03
Calletum palustris Vanden Berghen 1952
Mokřadní vegetace s ďáblíkem bahenním

Calletum palustris

Foto na botanickafotogalerie.cz

V porostech dominuje ďáblík bahenní (Calla palustris), již zdálky nápadný velkými lesklými srdčitými listy a v době květu bíle zbarvenými toulci podpírajícími palice drobných žlutavých květů. V optimálních podmínkách jsou tyto porosty často jednodruhové, většinou však kvůli špatné přístupnosti nebývají doloženy fytocenologickými snímky. V analyzovaných snímcích této vegetace bylo zaznamenáno nejčastěji 5–10 druhů cévnatých rostlin na ploše 4–25 m². Průvodní druhy do těchto porostů obvykle pronikají z kontaktní vegetace rostoucí blíže ke břehu, zejména z porostů rákosin a vysokých ostřic (např. Carex acuta, C. rostrata, Lycopus europaeus a Solanum dulcamara), ale i z vlhkých ruderálních trávníků (např. Agrostis stolonifera). Vždy jde o druhy, jejichž plazivé výběžky jsou schopny se šířit po vodní hladině, případně ve vodou prosyceném bahnitém substrátu. Z vodních makrofytů se v ďáblíkových močálech nacházejí většinou jen druhy kořenící ve vodě, např. Utricularia spp. nebo Lemna spp.; okřehky však často indikují eutrofizaci stanoviště a nepatří k druhům typickým pro tuto vegetaci. Mechové patro se vyvíjí jen vzácně, avšak může dosahovat i velké pokryvnosti. Vyskytují se v něm běžnější mokřadní mechorosty, např. Calliergon cordifolium, Calliergonella cuspidata a druhy rodu Sphagnum.

Calletum palustris bývá považováno za typickou vegetaci mezotrofních až dystrofních stanovišť, především tůněk v mokřadních olšinách, rašelinných okrajů rybníků, příkopů a melioračních kanálů v mokřadech, vzácněji na zazemňujících se meandrech menších říček. Ze zahraničí je tato vegetace známa i z polozazemněných okrajů jezer (Kłosowski & Jabłońska 2009). Někdy lze však vitální porosty Calla palustris zaznamenat i na silně eutrofních stanovištích, jako jsou návesní rybníčky, kde se v nich vyskytují i druhy náročné na živiny, jako je Lemna gibba (Juříček 2009, Šumberová, nepubl.). Výskyt porostů s dominantní Calla palustris na eutrofních stanovištích je doložen i z Nizozemska (Weeda et al. in Schaminée et al. 1995: 161–220), kde je tato vegetace oddělována do samostatné asociace Cicuto virosae.Calletum palustris Schaminée et Weeda in Schaminée et al. 1995. Stanoviště asociace Calletum palustris mohou být plně osluněná, častěji jsou však alespoň zčásti přistíněna dřevinami. Měření chemismu vody a substrátu z typických stanovišť tohoto společenstva nejsou od nás k dispozici. Podle údajů z Polska (Kłosowski & Jabłońska 2009) se pH substrátu pohybuje v kyselé oblasti, pH vody v kyselé až neutrální oblasti; obsah bazických iontů, zejména vápníku, je malý, stejně tak i obsah fosforu. Obsah dusíku v substrátu byl však větší než v porostech asociace Typhetum latifoliae, která se na zkoumaných lokalitách vyskytovala na substrátech s menším obsahem organické hmoty. V návesním rybníčku na Boskovicku byly zjištěny hodnoty pH 8,4 pro vodu a 7,6 pro substrát (Juříček 2009), tedy výrazně vyšší než na typických stanovištích této vegetace. Calletum palustris se vyskytuje především v oblastech bohatých srážkami s mírně teplým až chladným klimatem. V kontinentálně laděných oblastech je vázáno na stanoviště s velkou vzdušnou vlhkostí, např. v říčních nivách a lesních celcích.

Orig. (Vanden Berghen 1952): Calletum palustris Vanden Berghen ass. nov.

Syn.: Calletum palustris Osvald 1923 (§ 3d, asociace uppsalské školy), Calletum palustris (Vanden Berghen 1952) Segal et Westhoff et den Held 1969

Diagnostické druhy: Calla palustris

Konstantní druhy: Calla palustris, Lemna minor

Dominantní druhy: Calla palustris

Formální definice: Calla palustris pokr. > 25 % NOT skup. Frangula alnus NOT Acorus calamus pokr. > 25 % NOT Carex lasiocarpa pokr. > 25 % NOT Chaerophyllum hirsutum pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): MCF03 Calletum palustris Vanden Berghen 1952. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 523-526.