Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace MCG01
Caricetum elatae Koch 1926
Vegetace mezotrofních stojatých vod s ostřicí vyvýšenou

Caricetum elatae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Společenstvu dominuje ostřice vyvýšená (Carex elata), která vytváří nápadné, až 50 cm široké a 20–50 cm vysoké trsy, a to především při silnějším přeplavení povrchu půdy. Porosty jsou částečně rozvolněné a většina ostatních druhů se uplatňuje v prostorech mezi trsy ostřice. S velkou stálostí se vyskytují Galium palustre agg., Lysimachia vulgaris . Lythrum salicaria. Na rozdíl od ostatních asociací svazu Magno-Caricion elatae se méně uplatňují slatinné druhy (např. Carex canescens. Menyanthes trifoliata a Potentilla palustris) a více jsou zastoupeny druhy rákosin a vysoké ostřice (např. Carex acuta. C. riparia. Glyceria maxima . Iris pseudacorus). Na Třeboňsku někdy dochází k vývoji porostů asociace Caricetum elatae přeplavením rašelinišť, a proto jsou zde rašeliništní druhy častější než jinde. Ve většině našich porostů bývají přítomny také Peucedanum palustre a Scutellaria galericulata. U některých hlouběji přeplavených porostů osídlují vodní hladinu mezi trsy ostřic okřehky Lemna minor a L. trisulca. Mechové patro většinou zcela chybí. Pokud je přítomno, dosahuje malé pokryvnosti a tvoří je nejčastěji Calliergon cordifolium. Calliergonella cuspidata nebo Drepanocladus aduncus, které se mohou uchytit při proschnutí stanoviště v sušších obdobích roku. Zpravidla se v porostech této asociace vyskytuje 5–15 druhů cévnatých rostlin na ploše 4–25 m².

Společenstvo osídluje litorály mezotrofních až slabě eutrofních stojatých vod. U nás jsou to nejčastěji rybníky, někdy také slepá ramena a tůně v aluviích řek a jen vzácně břehy potoků (Balátová-Tuláčková 1978, Hanáková & Duchoslav 2003b). Předpokladem vzniku a existence tohoto společenstva je dlouhodobé zaplavení stanoviště vodou. V rámci svazu Magno-Caricion elatae jsou porosty této asociace vázány na místa s nejhlubší vodou, u nichž je však silně rozkolísaná výška hladiny (Ambrož & Balátová-Tuláčková 1968). Krátkodobé zaplavení může dosahovat až 1 m a dlouhodobější zaplavení 40–50 cm nad povrch půdy (Hanáková & Duchoslav 2003b). V suchých obdobích roku, většinou na konci léta, bývá zaplavení vystřídáno poklesem hladiny vody pod rhizosféru (Oťaheľová et al. in Valachovič 2001: 53–183). Nové zavodnění nastává většinou v období podzimních dešťů (Ružičková 1971). Vzhledem k většímu kolísání hladiny vody během roku stojí porosty asociace Caricetum elatae na přechodu ke svazu Magno-Caricion gracilis. Převládajícím půdním typem u nás je organozem, jejíž reakce se liší v jednotlivých oblastech. V hercynské oblasti je reakce půdy spíše kyselá: například v západních Čechách bylo zjištěno pH 4,0–5,6 (Balátová-Tuláčková 1978). V jiných oblastech však může být reakce půdy i vyšší: například na slovenském Záhoří bylo naměřeno pH 7,6 (Ambrož & Balátová-Tuláčková 1968) a ve Švýcarsku kolem 6,5 (Koch 1926). V severní Evropě se může Caricetum elatae vyvíjet i na jiných substrátech než na slatině, například na jezerní křídě nebo vápnitých píscích (Dierßen 1996). Obsah přístupných živin je u této asociace největší v rámci svazu Magno-Caricion elatae. U nás se Caricetum elatae vyskytuje od planárního po submontánní stupeň v nadmořských výškách 220–650 m.

Orig. (Koch 1926): Caricetum elatae

Syn.: Scutellario-Caricetum elatae Passarge 1964

Diagnostické druhy: Carex elata

Konstantní druhy: Carex elata, Galium palustre agg., Lysimachia vulgaris. Lythrum salicaria

Dominantní druhy: Carex elata, Phragmites australis

Formální definice: Carex elata pokr. > 25 % NOT Carex vesicaria pokr. > 50 %

Zdroj: Hájková P., Navrátilová J. & Hanáková P. (2011): MCG01 Caricetum elatae Koch 1926. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 527-530.