Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace MCG02
Equiseto fluviatilis-Caricetum rostratae Zumpfe 1929
Vegetace oligotrofních stojatých vod s ostřicí zobánkatou

Equiseto fluviatilis-Caricetum rostratae

Foto na botanickafotogalerie.cz

V bylinném patře dominuje ostřice zobánkatá (Carex rostrata) a v některých porostech se jako subdominanty uplatňují Carex vesicaria. Menyanthes trifoliata. Potentilla palustris a Typha latifolia. Pokud je přítomná volná vodní hladina, může být pokryta porosty Lemna minor. Často přistupují Lycopus europaeus. Lysimachia vulgaris. Lythrum salicaria a někdy také Peucedanum palustre. Porosty obsahují zpravidla pouze 5–10 druhů cévnatých rostlin na ploše 4–25 m². Vzácností nejsou ani porosty tvořené dvěma až třemi druhy, případně pouze ostřicí zobánkatou. Porosty nacházející se dále od vodní plochy, které navazují na rašeliniště, bývají druhově bohatší a obsahují větší počet rašelinných druhů (varianta Potentilla palustris). Na rozdíl od přechodových rašelinišť s dominantní Carex rostrata (asociace Sphagno recurvi-Caricetum rostratae) mají porosty této asociace kvůli vysoké hladině vody silně potlačené mechové patro. Jeho pokryvnost je zpravidla menší než 10 % a často chybějí mechorosty úplně. Vzácně a s malou pokryvností se vyskytují druhy rašelinišť a rašelinných luk, jako jsou Brachythecium rivulare. Calliergon cordifolium. Calliergonella cuspidata. Plagiomnium affine s. l., Sphagnum palustre a S. recurvum s. l.

Tato vegetace osídluje nejčastěji litorály mezotrofních až oligotrofních rybníků, vzácněji se může vyskytovat i v terénních sníženinách rašelinných komplexů, v odvodňovacích kanálech nebo zaplavených jamách po těžbě rašeliny (Balátová-Tuláčková 1994). Zaznamenána byla i ve slepých říčních ramenech, například v nivě horního toku Vltavy na Šumavě (Bufková et al. 2005). Voda je kyselá: její pH se pohybuje většinou mezi 3,5 a 5,5. Obsah vápníku a hořčíku je velmi malý, obsah iontů vodíku a hliníku naopak velký (Balátová-Tuláčková 1978). V kombinaci s trvalým zamokřením a s tím souvisejícím nedostatkem kyslíku jsou tyto podmínky pro růst rostlin nepříznivé. To se také, spolu se silnou konkurencí dominanty, odráží v malé druhové bohatosti porostů. Vodní hladina poklesá pod povrch půdy jen v suchých létech, naopak časté je přeplavení (Balátová-Tuláčková 1968). V literatuře se udává průměrná výška hladiny vody ve vegetačním období kolem 20–50 cm nad povrchem půdy (Géhu et al. 1972, Podbielkowski & Tomaszewicz 1977). Méně vyrovnaný vodní režim byl zaznamenán na Šumavě v nivě Vltavy, kde docházelo k mírnému periodickému přeplavování vodou z řeky a v suchých obdobích roku (nejčastěji v srpnu a září) klesala hladina vody až 40 cm pod povrch substrátu (Bufková et al. 2005). Půdní profil bývá tvořen šedým až šedohnědým jílem, někdy je přítomna polorozložená rašelina. Nápadné jsou také rezavé povlaky železitých bakterií (Balátová-Tuláčková 1978).

Nomen mutatum propositum

Orig. (Zumpfe 1929): Equisetum limosum-Carex rostrata-Ass. (Equisetum limosum = E. fluviatile)

Syn.: Caricetum rostratae Rübel 1912 (§ 36, nomen ambiguum), Caricetum ampullaceae Chouard 1924 (§ 31, mladší homonymum, non: Caricetum rostratae Rübel 1912), Caricetum inflato-vesicariae Koch 1926 (§ 2b, nomen nudum), Potentillo-Caricetum rostratae Wheeler 1980 p. p., Galio palustris-Caricetum rostratae Martinčič et Seliškar 2004

Diagnostické druhy: Carex rostrata

Konstantní druhy: Carex rostrata

Dominantní druhy: Carex rostrata

Formální definice: Carex rostrata pokr. > 50 % NOT skup. Caltha palustris NOT skup. Carex canescens NOT skup. Viola palustris NOT Sphagnum sp. pokr. > 5 %

Zdroj: Hájková P. (2011): MCG02 Equiseto fluviatilis-Caricetum rostratae Zumpfe 1929. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 530-534.