Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace MCG03
Peucedano palustris-Caricetum lasiocarpae Tüxen ex Balátová-Tuláčková 1972
Vegetace oligotrofních stojatých vod s ostřicí plstnatoplodou

Peucedano palustris-Caricetum lasiocarpae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Tato asociace je definována dominancí ostřice plstnatoplodé (Carex lasiocarpa) a zároveň absencí slatinných a rašelinných druhů. Úzkolistá C. lasiocarpa udává vzhled porostů, které jsou až 150 cm vysoké. Jako subdominanty se mohou uplatňovat Calla palustris, Equisetum fluviatile. Eriophorum angustifolium a submerzně rostoucí bublinatky Utricularia australis a U. intermedia. Pravidelně zde rostou druhy rákosin a vysokých ostřic, například Carex acuta. Lysimachia vulgaris . Phragmites australis. Typický je výskyt druhu Potentilla palustris, podobně jako u předchozí asociace. Porosty jsou druhově chudé: většinou obsahují kolem 10 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 4–50 m². Mechové patro dosahuje nízkých pokryvností nebo úplně chybí. Pokud je přítomno, tvoří je buď druhy navazujících slatinišť, např. Calliergonella cuspidata. Campylium stellatum . Scorpidium cossonii, nebo druhy typické pro rákosiny a obnažená dna, jako jsou Drepanocladus aduncus a Leptodictyum riparium.

U nás tato vegetace osídluje litorály rybníků s rašelinnými břehy a terénní sníženiny nebo odvodňovací kanály v rašelinných komplexech (Balátová-Tuláčková 1972). V severní Evropě nachází vhodné podmínky také v laggu vrchovišť a na březích jezer (Osvald 1923). Na rozdíl od slatiništní vegetace s Carex lasiocarpa (asociace Campylio stellati-Caricetum lasiocarpae) osídluje Peucedano-Caricetum lasiocarpae stanoviště s vyšší hladinou vody, která je po většinu roku nad půdním povrchem, a potlačuje tak mechové patro. S trvale vysokou hladinou vody souvisí intenzivní rašelinění. Obsah živin ve vodě bývá malý, ale obsah minerálů může být různý, což souvisí s širokou ekologickou amplitudou druhu Carex lasiocarpa. Například na slovenském Záhoří byl zjištěn vysoký obsah vápníku a fosforu v podzemní vodě a mírně kyselá až neutrální reakce (Balátová-Tuláčková 1976). Naopak o velmi malém obsahu minerálů ve vodě svědčí konduktivita okolo 30 µS.cm-1 naměřená v tomto společenstvu v Bulharsku (Hájková & Hájek, nepubl.).

Orig. (Balátová-Tuláčková 1972): Peucedano-Caricetum lasiocarpae Tx. 1937 (Peucedanum palustre)

Syn.: Peucedano-Caricetum lasiocarpae Tüxen 1937 prov. (§ 3b), Comaro-Caricetum lasiocarpae Balátová-Tuláčková & Hübl 1985, Caricetum lasiocarpae sensu auct. non Koch 1926 (pseudonym)

Diagnostické druhy: Carex lasiocarpa, Eriophorum gracile. Menyanthes trifoliata. Phragmites australis. Rhynchospora alba. Utricularia minor; Calliergon cordifolium

Konstantní druhy: Carex acuta, C. lasiocarpa, C. rostrata. Phragmites australis

Dominantní druhy: Carex lasiocarpa, Equisetum fluviatile, Eriophorum angustifolium, Oxycoccus palustris s. l.

Formální definice: Carex lasiocarpa pokr. > 25 % NOT skup. Caltha palustris NOT skup. Carex canescens NOT skup. Carex elongata NOT skup. Carex panicea NOT skup. Eriophorum latifolium NOT skup. Viola palustris NOT Polytrichum commune pokr. > 5 % NOT Sphagnum sp. pokr. > 5 % NOT Tomentypnum nitens pokr. > 5 %

Zdroj: Hájková P. (2011): MCG03 Peucedano palustris-Caricetum lasiocarpae Tüxen ex Balátová-Tuláčková 1972. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 534-537.