Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace MCG05
Caricetum diandrae Jonas 1933
Vegetace oligotrofních stojatých vod s ostřicí přioblou

Caricetum diandrae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Společenstvo vytváří porosty s nápadně dvouvrstevnou strukturou. Výběžkatá a úzkolistá ostřice přioblá (Carex diandra) tvoří vyšší vrstvu s pokryvností zpravidla 50–75 %. V porostech této ostřice se mohou jako subdominanty uplatňovat také Acorus calamus. Carex acuta. C. rostrata . Equisetum fluviatile. Výrazná je také nižší vrstva bylinného patra, tvořená souvislými porosty Menyanthes trifoliata a Potentilla palustris. Pravidelně se vyskytují Galium palustre agg., Lycopus europaeus. Lythrum salicaria a Peucedanum palustre. Mezi dominantní druhy patří také Lysimachia thyrsiflora. Místy byly zaznamenány i další druhy rákosin a vysokých ostřic, jako jsou Cicuta virosa. Glyceria maxima. Iris pseudacorus. Oenanthe aquatica. Phalaris arundinacea a Typha latifolia. Ve srovnání s ostatními společenstvy svazu Magno-Caricion elatae je tato asociace středně druhově bohatá: zpravidla obsahuje 10–20 druhů cévnatých rostlin na ploše 4–40 m². Mechové patro je vyvinuto jen slabě a často chybí zcela. Jen vzácně dosahuje větších pokryvností (kolem 40 %), a v tom případě je zpravidla tvoří druhy Calliergonella cuspidata a Drepanocladus aduncus. S nízkými pokryvnostmi mohou do porostů vstupovat i mechy navazujících slatinišť, z nichž nejčastější je Calliergon giganteum.

U nás tato vegetace osídluje litorály mezotrofních až oligotrofních rybníků (Balátová-Tuláčková 1978) nebo terénní sníženiny a odvodňovací kanály na slatinách (Balátová-Tuláčková 1972). Hladina vody se většinou udržuje při povrchu půdy nebo nad ním; Balátová-Tuláčková (1978) naměřila v měsících červnu a červenci hladinu vody až 24 cm nad půdním povrchem. Hladinu často pokrývají rezavé povlaky vysráženého železa. Anaerobní prostředí způsobuje ukládání organické hmoty a rašelinění. Obsah organického podílu v půdě proto bývá velký (40–50 %), naopak obsah živin ve srovnání s ostatními společenstvy svazu Magno-Caricion elatae je malý. Půdní reakce (měřená ve vodním výluhu) se na lokalitách v severozápadních Čechách pohybovala od 4,5 do 6,0 (Balátová-Tuláčková 1978), na Slovensku na Záhoří bylo naměřeno pH 4,8 (Ambrož & Balátová-Tuláčková 1968). Půdní profil bývá v horních vrstvách silně prokořeněný. U nás se tato vegetace vyskytuje v kolinním až submontánním stupni.

Orig. (Jonas 1933): Caricetum diandrae (= Caricetum teretiusculae)

Syn.: Carex diandra-„kärr” Almquist 1929 (§ 3c)

Diagnostické druhy: Carex acuta, C. diandra, C. elata. Equisetum fluviatile. Eriophorum latifolium. Lythrum salicaria. Pedicularis palustris. Peucedanum palustre. Ranunculus flammula. Veronica scutellata

Konstantní druhy: Caltha palustris. Carex acuta, C. diandra, Equisetum fluviatile. Eriophorum latifolium. Galium palustre agg., Lycopus europaeus, Lythrum salicaria, Peucedanum palustre. Phragmites australis. Ranunculus flammula

Dominantní druhy: Carex diandra, Equisetum fluviatile, Lysimachia thyrsiflora, Menyanthes trifoliata, Utricularia minor

Formální definice: Carex diandra pokr. > 5 % AND (skup. Carex acuta OR skup. Lysimachia vulgaris) NOT Calliergonella cuspidata pokr. > 5 % NOT Hamatocaulis vernicosus pokr. > 5 % NOT Sphagnum sp. pokr. > 5 %

Zdroj: Hájková P. (2011): MCG05 Caricetum diandrae Jonas 1933. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 538-541.