Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace MCG07
Carici elatae-Calamagrostietum canescentis Jílek 1958
Mokřadní vegetace se třtinou šedavou

Carici elatae-Calamagrostietum canescentis

Foto na botanickafotogalerie.cz

Asociaci tvoří porosty třtiny šedavé (Calamagrostis canescens), které jsou zpravidla 1,2–1,5 m vysoké, rozvolněné nebo hustě zapojené. Přimíšeny bývají druhy rákosin (např. Carex acuta. Galium palustre agg., Lysimachia vulgaris . Lythrum salicaria), druhy vlhkých luk (např. Filipendula ulmaria), rašeliništní druhy (např. Potentilla palustris) a mladí jedinci vlhkomilných dřevin (zejména Alnus glutinosa a Salix cinerea). V porostech se nachází zpravidla 5–10 druhů cévnatých rostlin na ploše 4–16 m². Mechové patro je často vyvinuto a může mít i poměrně velkou pokryvnost. Často se v něm vyskytuje Calliergonella cuspidata, na rašelinných půdách také rašeliníky (např. Sphagnum fimbriatum a S. recurvum s. l.).

Carici-Calamagrostietum canescentis se vyskytuje na minerálních i rašelinných půdách v komplexech rákosin kolem rybníků, vlhkých luk nebo rašelinišť. Porůstá stanoviště, kde při vyšších stavech vody dosahuje hladina k povrchu půdy nebo krátkodobě i 10–20 cm nad něj. Zaplavení obvykle trvá jen krátce. V litorálech rybníků se proto obvykle vyskytuje až za zónou rákosin asociace Phragmitetum australis a vysokých ostřic asociací Caricetum elatae a Caricetum gracilis (Hroudová et al. 1988a). Na často zaplavovaných místech se vytvářejí přechodné porosty k těmto třem asociacím. Naproti tomu na místech méně ovlivněných zaplavováním se častěji uchycují dřeviny. V komplexech vlhkých luk a rašelinišť navazuje Carici-Calamagrostietum canescentis na různá společenstva v závislosti na sukcesním stáří a managementu. V horní vrstvě půdy je udáváno pH 4,5–5,5 (Ostrý & Zákravský 1988). Při srovnání různých mokřadních společenstev v litorálu rybníka Rožmberk bylo zjištěno, že půdy této asociace obsahují celoročně méně dusíku a vápníku než Caricetum gracilis a Glycerietum maximae, přibližně stejně fosforu jako Glycerietum maximae a méně fosforu než Caricetum gracilis (Ostrý & Zákravský 1988).

Orig. (Jílek 1958): asociace Carex elata-Calamagrostis canescens, Calamagrostis canescens-Carex elata

Syn.: Calamagrostietum canescentis Simon 1960, Calamagrostietum canescentis Hadač in Březina et al. 1963, Peucedano palustris-Calamagrostietum canescentis Weber 1978, Cirsio palustris-Calamagrostietum canescentis Passarge 1984

Diagnostické druhy: Calamagrostis canescens

Konstantní druhy: Calamagrostis canescens, Galium palustre agg., Lysimachia vulgaris

Dominantní druhy: Calamagrostis canescens

Formální definice: Calamagrostis canescens pokr. > 25 % NOT Carex acuta pokr. > 25 % NOT Carex elata pokr. > 25 % NOT Phalaris arundinacea pokr. > 25 % NOT Phragmites australis pokr. > 25 %

Zdroj: Chytrý M. (2011): MCG07 Carici elatae-Calamagrostietum canescentis Jílek 1958. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 543-546.