Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace MCH02
Caricetum acutiformis Eggler 1933
Mokřadní vegetace s ostřicí ostrou

Caricetum acutiformis

Foto na botanickafotogalerie.cz

Strukturu porostů určuje klonální ostřice ostrá (Carex acutiformis), jejíž pokryvnost kolísá nejčastěji mezi 80–100 %. Vyznačuje se sytě zelenými, často nasivělými listy a dosahuje výšky kolem 0,8–1,2 m; hlavně na březích toků však mohou být porosty poléhavé a vysoké jen kolem 40 cm. Porosty jsou zpravidla maloplošné. Druhová bohatost závisí na stanovišti a pokryvnosti dominanty a stařiny. Porosty na březích rybníků nebo řek bývají jednovrstevné a druhově chudé; počet druhů zpravidla nepřekračuje 10, ale často se pohybuje jen v rozmezí 4–6 na ploše 16–20 m². Vedle dominanty se v nich vyskytují další ostřice a jiné traviny z kontaktních litorálních porostů (např. Carex acuta, Glyceria maxima nebo Phalaris arundinacea), dvouděložné bažinné byliny (např. Lycopus europaeus, Lysimachia vulgaris a Persicaria amphibia) a nezakořeněné vodní makrofyty (zejména Lemna minor). Časté jsou i některé ruderální druhy, např. Urtica dioica. Porosty na sušších stanovištích uvnitř sečených vlhkých luk nebo na kontaktu se slatinnými olšinami jsou výrazně druhově bohatší. Vedle bažinných druhů se zde vyskytuje i řada druhů luk a vysokobylinných niv, např. Filipendula ulmaria, Lathyrus pratensis, Poa trivialis, Sanguisorba officinalis a Symphytum officinale. Pokryvnost těchto druhů je však většinou malá a jen vzácně tvoří samostatnou porostní vrstvu. Mechové patro zpravidla chybí; pokud je vyvinuto, jeho pokryvnost obvykle nepřekračuje 5 %. Vyskytují se v něm běžné druhy mokřadních mechorostů, např. Calliergonella cuspidata a Climacium dendroides.

Tato vegetace se u nás vyskytuje v mělkých mezotrofních až eutrofních mokřadech, hlavně v pobřežní zóně rybníků, mrtvých ramen, aluviálních tůní i na březích řek, dále v potočních nivách, příkopech, drenážních stružkách, mělkých sníženinách uprostřed vlhkých luk a v bezlesých enklávách uvnitř mokřadních olšin. Dobře snáší zástin i plné oslunění. Stanoviště jsou po většinu roku zamokřena nebo zaplavena vodou hlubokou do 5 cm. Hlubší zaplavení (kolem 20 cm, vzácně i více) nebo úplné vyschnutí substrátu je krátkodobé (Hilbig in Schubert et al. 2001b: 251–268). Ačkoli Oťaheľová et al. (in Valachovič 2001: 51–183) poukazují na toleranci této vegetace vůči hlubokému poklesu vody pod povrch půdy v létě, u nás jsou porosty asociace Caricetum acutiformis vůči kolísání vlhkosti substrátu zřejmě citlivější než Caricetum gracilis nebo Caricetum ripariae (Hanáková & Duchoslav 2003b). Například vzácnost asociace Caricetum acutiformis na jižní Moravě může souviset právě s velkými výkyvy vlhkosti áv nížinných říčních aluviích během vegetačního období. Dalším faktorem, eliminujícím některé typy mokřadní vegetace, byla v minulosti intenzivní sedimentace povodňových hlín. Caricetum acutiformis u nás roste na slatinách i na jílovitých nebo hlinitých substrátech bez humusového horizontu. Půdy jsou bohaté bázemi, zejména vápníkem. Půdní rozbor z jedné lokality v Hornomoravském úvalu ukázal na největší obsah vápníku v porovnání s dalšími třemi asociacemi svazu Magno-Caricion gracilis, velký byl i obsah hořčíku a draslíku a půdní pH dosahovalo hodnoty 7,14. Srovnatelné hodnoty sledovaných parametrů půdy byly zjištěny pouze u asociace Caricetum distichae (Hanáková & Duchoslav 2003b). Naopak obsah dusíku byl oproti průměrným hodnotám zjištěným u ostatních společenstev svazu Magno-Caricion gracilis menší. V Hostýnských vrších bylo v porostech této asociace naměřeno pH vody 7,7 (Hájková 2000). áTato vegetace se u nás vyskytuje v nížinách a teplých pahorkatinách, do chladnějších oblastí zasahuje výjimečně. Nejvýše zaznamenaný výskyt se nachází ve Žďárských vrších v 615 m n. m. (Klika & Šmarda 1944).

Nomen conservandum propositum (proti Caricetum acutiformi-gracilis von Soó 1927 a Caricetum ripario-acutiformis Kobendza 1930)

Orig. (Eggler 1933): Caricetum acutiformis

Syn.: Caricetum acutiformi-gracilis von Soó 1927 p. p. (potenciální správné jméno), Caricetum ripario-acutiformis Kobendza 1930 (potenciální správné jméno), Caricetum acutiformi-ripariae Soó 1938, Caricetum acutiformis Sauer 1937, Caricetum acutiformis Sauer ex Weber 1977

Diagnostické druhy: Carex acutiformis

Konstantní druhy: Carex acutiformis

Dominantní druhy: Carex acutiformis

Formální definice: Carex acutiformis pokr. > 50 % NOT skup. Caltha palustris NOT skup. Cirsium oleraceum NOT skup. Cirsium rivulare NOT skup. Lychnis flos-cuculi

Zdroj: Šumberová K. (2011): MCH02 Caricetum acutiformis Eggler 1933. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 558-561.