Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace MCH05
Caricetum distichae Nowiński 1927
Mokřadní vegetace s ostřicí dvouřadou

Caricetum distichae

Foto na botanickafotogalerie.cz

V porostech dominuje klonální ostřice dvouřadá (Carex disticha), která se vyznačuje živě až sytě zeleným zbarvením a lodyhami hustě olistěnými úzkými listy. Dominanta obvykle dosahuje výšky 60–100 cm a pokryvnosti 40–80 %. Produkce biomasy je ve srovnání s ostatními druhy vysokých ostřic menší. Díky tomu se ve společenstvu, zejména na příležitostně sečených pozemcích, vyskytuje mnoho vytrvalých mokřadních druhů (např. Carex acuta, C. vulpina, Galium palustre agg., Iris pseudacorus a Phalaris arundinacea) i druhů vlhkých luk (např. Alopecurus pratensis, Poa trivialis a Ranunculus repens). Celkem se na ploše 16–25 m² může vyskytovat i více než 25 druhů cévnatých rostlin, nejčastěji se však jejich počet pohybuje v rozmezí 10–20. Mechové patro většinou chybí.

Společenstvo se nejčastěji vyskytuje v mělkých prohlubních na vlhkých loukách, na okrajích mrtvých ramen a tůní, vzácně i v nesečených lemech rybničního litorálu a v zamokřených příkopech. Stanoviště jsou obvykle plně osluněná. Substrátem jsou hlinité až jílovité půdy typu glej, humózní a s dostatkem živin, někdy mírně zasolené (Balátová-Tuláčková 1968, 1976, Oťaheľová et al. in Valachovič 2001: 51–183). Půdní rozbor na jedné lokalitě v Hornomoravském úvalu prokázal v půdě z porostů Carex disticha vysoký obsah dusíku, fosforu a bazických kationtů, zejména vápníku a hořčíku (Hanáková & Duchoslav 2003b). Půdní reakce se pohybovala mezi pH 7,8 v povrchové vrstvě substrátu a 7,6 hlouběji pod povrchem. Jde o nejvyšší hodnoty ze všech studovaných společenstev třídy Phragmito-Magno-Caricetea, ve studii však nebyla zahrnuta asociace Caricetum vulpinae, pro kterou jiní autoři z nížinných úvalů uvádějí podobné hodnoty (např. Vicherek 1962b, Balátová-Tuláčková 1965). Na jaře je povrch půdy mělce zaplaven. Trvání záplavy se liší podle stanoviště: zatímco mimo říční nivy bývá jen krátké, v zaplavovaných nivách se voda v porostech může udržet i několik týdnů. V oblastech s kontinentálním podnebím půdy v létě silně vysychají a voda klesá až 1 m pod povrch půdy (Balátová-Tuláčková 1968, Oťaheľová et al. in Valachovič 2001: 51–183). V srážkově bohatších oblastech se substrát může udržovat vlhký po celý rok. Na déle zaplavených stanovištích dominantní Carex disticha ustupuje porostům druhů C. acuta. C. riparia. Glyceria maxima . Phalaris arundinacea. Na krátce zamokřených místech roste pokryvnost lučních druhů a Caricetum distichae přechází ve společenstva svazů Calthion palustris nebo Deschampsion cespitosae; tato místa jsou většinou pravidelně sečena. U nás se Caricetum distichae vyskytuje hlavně v teplých a suchých nížinách a pahorkatinách, dosti často však proniká i do chladnějších a vlhčích oblastí, výjimečně až do podhorského stupně. Nejvýše položená lokalita byla zaznamenána v nadmořské výšce 625 m v Jihlavských vrších (Merunková 2006).

Nomen mutatum propositum

Orig. (Nowiński 1927): Caricetum intermediae veronicosum .Carex intermedia = C. disticha)

Syn.: Caricetum intermediae Steffen 1931, Caricetum distichae Jonas 1933

Diagnostické druhy: Carex disticha

Konstantní druhy: Alopecurus pratensis. Carex acuta, C. disticha, Galium palustre agg., Ranunculus repens

Dominantní druhy: Carex disticha

Formální definice: Carex disticha pokr. > 25 % NOT skup. Lathyrus palustris NOT skup. Lychnis flos-cuculi NOT Filipendula ulmaria pokr. > 50 % NOT Phragmites australis pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): MCH05 Caricetum distichae Nowiński 1927. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 568-571.