Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace MCH08
Phalaridetum arundinaceae Libbert 1931
Rákosiny stojatých vod a niv nížinných řek s chrasticí rákosovitou

Phalaridetum arundinaceae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Porosty asociace Phalaridetum arundinaceae jsou tvořeny téměř zapojenými, zpravidla 1–2 m vysokými porosty chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea). V nižší vrstvě porostů se vyskytují druhy rákosin, např. Carex acuta. C. vesicaria. Galium palustre agg., Glyceria maxima. Iris pseudacorus. Lycopus europaeus. Lysimachia vulgaris. Lythrum salicaria. Poa palustris. Scutellaria galericulata . Symphytum officinale. Tyto druhy pozitivně vymezují asociaci Phalaridetum arundinaceae proti chrasticovým rákosinám na březích tekoucích vod, řazeným do asociace Rorippo-Phalaridetum arundinaceae. V porostech se kvůli vlivu konkurenčně silné dominanty vyskytuje zpravidla jen 5–20 druhů cévnatých rostlin na ploše 16–25 m². Mechové patro je zastoupeno vzácně a s malou pokryvností; vyskytuje se v něm nejčastěji druh Leptodictyum riparium.

Phalaridetum arundinaceae je vázáno na komplexy rákosin a porostů vysokých ostřic v nivách dolních toků řek nebo v okolí a na březích stojatých vod. Vyskytuje se v mírných terénních sníženinách, v zazemněných mrtvých ramenech, podél kanálů s pomalu tekoucí vodou, na březích zatopených pískoven apod. Na rozdíl od chrasticových porostů na středních tocích řek (asociace Rorippo-Phalaridetum arundinaceae) jsou jeho stanoviště po delší dobu zaplavená nebo prosycená vodou po půdní povrch (tzv. limózní ekofáze). Záplavy nastupují a ustupují zvolna a porosty nejsou nikdy ovlivněny přímými mechanickými účinky vodního proudu. Po kulminaci povodně voda po nějakou dobu stagnuje. Při tomto záplavovém režimu sedimentuje převážně jemný písek a jíl. Hromadí se i stařina, která se na zamokřených půdách rozkládá jen pomalu, čímž vzniká organogenní půda. Tato půda je kvůli jarnímu zaplavení a prosycení vodou poměrně špatně provzdušněná, s výjimkou suchých období v létě, kdy hladina podzemní vody klesá různě hluboko pod povrch půdy. Letní pokles může zasahovat jen do 20–30 cm (Kopecký 1966, 1991), ale v nivách jihomoravských nížinných řek zjistila Balátová-Tuláčková (1966) pokles hladiny podzemní vody v druhé polovině léta až na úroveň nepropustných jílů v hloubce 180–190 cm, aniž se to projevilo na druhovém složení vegetace. Při poklesu hladiny podzemní vody svrchní vrstvy půdy zpravidla úplně nevysychají díky kapilárnímu vzlínání. Pokles hladiny podzemní vody je u této asociace větší než u asociací Caricetum gracilis nebo Glycerietum maximae, ale menší než u asociace Rorippo-Phalaridetum arundinaceae. Půdní reakce byla zjištěna v širokém rozmezí pH 4,9–7,0 (Šeda & Šponar 1982, Balátová-Tuláčková 1966, 1997). Phalaridetum arundinaceae se může vyskytovat i v nivách středních toků řek, kde je však mnohem běžnější Rorippo-Phalaridetum arundinaceae; zde osídluje spíše místa vzdálená od toku, zejména zazemněná mrtvá ramena a sníženiny v náplavech na nánosové části meandrů, kde dočasně stagnuje voda. Tyto sníženiny jsou na okolním vyvýšeném terénu obklopeny porosty asociace Rorippo-Phalaridetum arundinaceae (Kopecký 1966, 1991). Naopak v okolí rybníků Phalaridetum arundinaceae někdy tvoří pás vegetace břehů vystavených vlivu vlnobití, zatímco dále od břehu, kde převládá akumulace sedimentů nad erozí, se vyskytuje spíše Glycerietum maximae (Hroudová et al. 1988a).

Orig. (Libbert 1931): Phalaridetum arundinaceae

Syn.: Scirpo-Phragmitetum Koch 1926 p. p. (§ 36, nomen ambiguum)

Diagnostické druhy: Phalaris arundinacea

Konstantní druhy: Carex acuta. Galium palustre agg., Lysimachia vulgaris. Lythrum salicaria, Phalaris arundinacea, Poa palustris

Dominantní druhy: Phalaris arundinacea

Formální definice: Phalaris arundinacea pokr. > 50 % AND (skup. Carex acuta OR skup. Iris pseudacorus OR skup. Lysimachia vulgaris) NOT skup. Caltha palustris

Zdroj: Chytrý M. (2011): MCH08 Phalaridetum arundinaceae Libbert 1931. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 577-579.