Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace RBA02
Carici flavae-Cratoneuretum filicini Kovács et Felföldy 1960
Slatinná pěnovcová prameniště

Carici flavae-Cratoneuretum filicini

Foto na botanickafotogalerie.cz

Asociace zahrnuje rozvolněné ostřicovo-mechové porosty, v jejichž biomase převládají mechorosty nad cévnatými rostlinami (Hájková & Hájek 2003). Bylinné patro je tvořeno nízkými ostřicemi (Carex davalliana. C. distans. C. flacca. C. flava. C. lepidocarpa. C. panicea a vzácněji C. nigra), sítinami (Juncus articulatus. J. inflexus a regionálně J. subnodulosus), přesličkami (Equisetum palustre . E. telmateia) a suchopýry (Eriophorum angustifolium . E. latifolium). V lučních komplexech moravských Karpat tuto asociaci zdaleka prozrazují bílé chomáče plodenství obou druhů suchopýrů. Na mírně narušených ploškách mohou lokálně dominovat Blysmus compressus a Triglochin palustris a v mechovém patře může vznikat synuzie parožnatek. Z dalších slatiništních druhů se v této vegetaci vyskytují například Gymnadenia densiflora. Parnassia palustris . Polygala amarella. Roztroušeně zde rostou i další orchideje (Dactylorhiza majalis a Epipactis palustris) a širokolisté byliny (Eupatorium cannabinum . Tussilago farfara), zatímco luční druhy náročnější na živiny chybějí. Výjimkou je Cirsium rivulare, které je často přítomno, nedosahuje však velké pokryvnosti ani biomasy. V některých případech se mohou objevit vysoké ostřice Carex acutiformis a C. paniculata. V mechovém patře se kromě dominujícího druhu Palustriella commutata vyskytuje s velkou stálostí nebo věrností několik dalších prameništních a slatiništních druhů mechů, např. Bryum pseudotriquetrum. Campylium stellatum . Philonotis calcarea, a játrovka Aneura pinguis. Na lokalitách na Jabkenické plošině je Palustriella commutata místy nahrazena habituálně podobným druhem Ctenidium molluscum. Na vydatných prameništích na příkrých svazích vystupují na povrch kameny a tvoří se malé stružky s tekoucí vodou, většinou zcela zarostlé prameništními mechorosty. Na nesečených prameništích udává vzhled porostů často Carex paniculata, Molinia arundinacea nebo Phragmites australis. V porostech asociace bylo na plochách o velikosti kolem 16 m² nejčastěji zaznamenáno 25–35 druhů cévnatých rostlin a 5–9 druhů mechorostů.

Společenstvo se vyvíjí na extrémně vápnitých svahových prameništích v lučních komplexech s koncentrací vápníku ve vodě až 350 mg.l–1. Ani v období vydatných dešťů neklesá koncentrace vápníku pod 80 mg.l–1 (Hájek et al. in Poulíčková et al. 2005: 69–104). Reakce půdní vody je vždy neutrální nebo bazická; v prameništních stružkách může pH vody dosáhnout i hodnoty 8,5. Podzemní vody se vyznačují také vysokými koncentracemi hořčíku (i přes 20 mg.l–1) a síranů, naopak koncentrace železa a fosforečnanů jsou nízké (Hájek et al. 2002). Nízké koncentrace fosforečnanů ve vodě jsou způsobeny srážením pěnovce, který váže přístupný fosfor (Boyer & Wheeler 1989). Důsledkem je nízká koncentrace fosforu v nadzemní biomase rostlin (Rozbrojová & Hájek 2008) a výskyt rostlin přizpůsobených prostředí s nedostatkem přístupného fosforu, k nimž patří řada ohrožených druhů. Podobně nízké jsou koncentrace přístupného železa v půdě, které se rovněž váže do sloučenin s vápníkem a je na vápnitých půdách v nedostatku (Zohlen & Tyler 2000). Železo se zde proto neuplatňuje jako toxický, ale spíše jako limitují prvek. Pokud se v půdním profilu vytváří rašelinný horizont, je slatina promísena s vysráženým uhličitanem vápenatým a slínem a půda obsahuje v průměru jen 6 % organické hmoty (Hájek et al. 2002). Mocnost organogenního sedimentu nasedajícího na jílovité podloží se pohybuje od několika centimetrů po 4 m. Mocnější sedimenty jsou ve spodině tvořeny rašelinou vzniklou sedimentací na lesním prameništi nebo v podmáčeném lese, ve svrchních vrstvách se pak střídají čistě minerální vápnité sedimenty s vápnitou slatinnou zeminou. Na půdním povrchu se pěnovec často sráží souvisle a vzniká tvrdá krusta. Ta ovlivňuje vlhkostní, teplotní a živinové poměry na povrchu prameniště, což se odráží ve výskytu specifických společenstev řas, mechorostů, hub a měkkýšů (Poulíčková et al. 2005). Povrch půdy může na takových prameništích v létě prosychat a přehřívat se. V tom případě bylinné patro z větší části odpovídá ostatním společenstvům svazu Caricion davallianae, zatímco mechové patro je ochuzené.

Orig. (Kovács & Felföldy 1960): Cariceto .flavae. Cratoneuretum filicini Kovács et Felföldy 1958

Syn.: Carici flavae-Cratoneuretum filicini Kovács et Felföldy 1958 prov. (§ 3b)

Diagnostické druhy: Blysmus compressus. Carex distans, C. flacca, C. flava. C. panicea. Cirsium rivulare. Dactylorhiza incarnata, Epipactis palustris, Eriophorum angustifolium, E. latifolium, Eupatorium cannabinum, Gymnadenia densiflora. Hypericum tetrapterum. Juncus articulatus, J. inflexus, Mentha longifolia. Potentilla erecta. Triglochin palustris. Tussilago farfara; Aneura pinguis, Bryum pseudotriquetrum, Calliergonella cuspidata, Campylium stellatum, Cratoneuron filicinum. Fissidens adianthoides, Palustriella commutata, Philonotis calcarea

Konstantní druhy: Briza media, Carex flacca, C. flava. C. nigra, C. panicea, Cirsium rivulare. Epipactis palustris. Equisetum arvense. E. palustre. Eriophorum angustifolium, E. latifolium, Eupatorium cannabinum. Festuca rubra agg., Juncus articulatus. J. inflexus. Linum catharticum. Lysimachia vulgaris. Mentha longifolia, Potentilla erecta, Prunella vulgaris. Ranunculus acris. Tussilago farfara; Bryum pseudotriquetrum, Calliergonella cuspidata, Campylium stellatum. Fissidens adianthoides. Palustriella commutata. Plagiomnium affine s. l.

Dominantní druhy: Carex flacca. C. flava, C. panicea, Equisetum palustre, Eriophorum angustifolium, Juncus articulatus, J. inflexus. Molinia caerulea s. l. (M. arundinacea); Bryum pseudotriquetrum, Calliergonella cuspidata, Campylium stellatum, Fissidens adianthoides, Palustriella commutata, Tomentypnum nitens

Formální definice: skup. Eriophorum latifolium AND (Juncus subnodulosus pokr. > 5 % OR skup. Juncus inflexus OR skup. Palustriella commutata) NOT skup. Viola palustris NOT Cirsium rivulare pokr. > 25 %

Zdroj: Hájek M. & Hájková P. (2011): RBA02 Carici flavae-Cratoneuretum filicini Kovács et Felföldy 1960. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 626-630.