Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace RBA03
Valeriano simplicifoliae-Caricetum flavae Pawłowski et al. 1960
Karpatská vápnitá nepěnovcová slatiniště

Valeriano simplicifoliae-Caricetum flavae

Foto na botanickafotogalerie.cz

V České republice jde o slatinné louky, ve kterých se kromě suchopýru širolistého (Eriophorum latifolium) a nízkých ostřic (Carex echinata. C. flava. C. nigra . C. panicea) výrazněji uplatňují i dvouděložné byliny (např. Alchemilla vulgaris s. l., Caltha palustris. Crepis paludosa. Cruciata glabra a Valeriana simplicifolia) a trávy (např. Agrostis canina. Anthoxanthum odoratum. Briza media. Festuca rubra . Holcus lanatus). Ráz porostu často udává dominantní Eriophorum latifolium a k nezaměnitelnému vzhledu přispívají kontrastní červenofialovou barvou roztroušené kvetoucí rostliny druhů Cirsium rivulare a Dactylorhiza majalis. Porosty jsou rozvolněné, na přechodech k luční vegetaci svazu Calthion palustris však mohou být i zapojenější. Na slatinných loukách s větší biomasou cévnatých rostlin se někdy vytváří zastíněné spodní patro, ve kterém dominují listy kozlíku celolistého (Valeriana simplicifolia). Mechové patro bývá dobře vyvinuto a biomasa mechorostů často převažuje nad biomasou cévnatých rostlin (Hájková & Hájek 2003). Ačkoli typickou dominantou mechového patra je Scorpidium cossonii (Pawłowski et al. 1960, Hájek & Háberová in Valachovič 2001: 185–273, Hájek & Hájková 2002), v moravských porostech této asociace častěji dominují luční mechorosty Calliergonella cuspidata, Climacium dendroides a Plagiomnium affine s. l. Lokálně převládají i rašeliništní a slatiništní mechorosty Aulacomnium palustre a Campylium stellatum. Porosty této asociace představují druhově nejbohatší vegetaci svazu Caricion davallianae v České republice. Vyskytuje se v nich nejčastěji 32–40 druhů cévnatých rostlin a 7–11 druhů mechorostů na plochách o velikosti kolem 16 m². Druhovou bohatost však nezvětšují slatiništní specialisté, ale spíš dvouděložné byliny a trávy s optimem výskytu v mokřadních loukách svazu Calthion palustris, které zde rostou spolu se slatiništními specialisty.

Společenstvo se vyvíjí na slatinných loukách ovlivňovaných vápnitou vodou, kde se však nesráží pěnovec, ale ukládá slatina nebo slatinná zemina, často se značným podílem minerálních půdních částic (Hájek et al. 2002). Koncentrace vápníku v půdní vodě je po většinu roku menší než u slatinných pěnovcových pramenišť asociace Carici flavae-Cratoneuretum filicini a je značně rozkolísaná. Krátkodobě může přesahovat 100 mg.l–1, ale na jaře a po silných deštích pravidelně klesá pod 50 mg.l–1; pH vody se po celý rok pohybuje mezi 6,5 a 7,5. Koncentrace železa ve vodě je zpravidla vyšší než na pěnovcových prameništích a někdy může dosahovat až extrémních hodnot kolem 250 mg.l–1 (Hájek et al. 2002, Hájek et al. in Poulíčková et al. 2005: 69–103). Vrstva slatiny nasedající na jílovitý horizont je na lokalitách v České republice velmi mělká a zpravidla nepřesahuje 50 cm. Mělký slatinný horizont, velký podíl minerálních částic a absence uhličitanu vápenatého v půdě předurčují výskyt mnoha lučních druhů náročnějších na živiny, zejména fosfor. Koncentrace živin v nadzemní biomase rostlin patří v rámci rašeliništních společenstev k nejvyšším (Rozbrojová & Hájek 2008). Zastoupení lučních druhů je na lokalitách v České republice velmi výrazné. V navazující oblasti Kysuc a Oravy na Slovensku se vyskytují i lokality s malým zastoupením lučních druhů. Na nich jsou luční druhy potlačeny vyrovnaným vodním režimem a extrémně velkou koncentrací železa, které je toxické pro dvouděložné luční druhy (Snowden & Wheeler 1980).

Orig. (Pawłowski et al. 1960): Valeriano-Caricetum flavae = asocjacja (zespół) Valeriana simplicifolia-Carex flava Pawł. 1949 (nazwa), 1956 (króciutka charakterystyka); Kornaś 1955 i 1957 (nazwa)

Syn.: Valeriano simplicifoliae-Caricetum davallianae Moravec 1966

Diagnostické druhy: Alchemilla vulgaris s. l., Blysmus compressus. Briza media. Caltha palustris. Carex echinata. C. flava. C. nigra. C. panicea, Cirsium rivulare, Crepis paludosa, Cruciata glabra, Dactylorhiza majalis, Epipactis palustris, Equisetum palustre. Eriophorum angustifolium, E. latifolium, Hypericum tetrapterum. Potentilla erecta. Prunella vulgaris. Triglochin palustris, Valeriana simplicifolia; Aneura pinguis. Bryum pseudotriquetrum. Calliergonella cuspidata, Campylium stellatum, Climacium dendroides. Dicranum bonjeanii. Fissidens adianthoides. Palustriella commutata. Plagiomnium affine s. l., Scleropodium purum. Thuidium philibertii

Konstantní druhy: Alchemilla vulgaris s. l., Anthoxanthum odoratum s. l. (A. odoratum s. str.), Briza media, Caltha palustris, Carex echinata. C. flava, C. nigra, C. panicea, Cirsium rivulare, Crepis paludosa, Cruciata glabra, Dactylorhiza majalis. Epipactis palustris. Equisetum palustre. Eriophorum angustifolium, E. latifolium, Festuca rubra agg., Holcus lanatus. Juncus articulatus. Lathyrus pratensis. Leucanthemum vulgare agg., Lychnis flos-cuculi. Myosotis palustris agg., Potentilla erecta, Prunella vulgaris. Ranunculus acris. R. repens. Scirpus sylvaticus. Valeriana simplicifolia. Vicia cracca; Aulacomnium palustre. Bryum pseudotriquetrum, Calliergonella cuspidata, Campylium stellatum, Climacium dendroides, Fissidens adianthoides, Plagiomnium affine s. l., Rhytidiadelphus squarrosus

Dominantní druhy: Caltha palustris. Carex flacca, C. nigra, C. panicea, Equisetum palustre, Eriophorum latifolium; Aulacomnium palustre. Bryum pseudotriquetrum, Calliergonella cuspidata, Campylium stellatum. Palustriella decipiens, Plagiomnium affine s. l., Scorpidium revolvens s. l. (S. cossonii)

Formální definice: (skup. Cirsium rivulare AND skup. Eriophorum latifolium) NOT skup. Juncus inflexus NOT skup. Lychnis flos-cuculi NOT skup. Succisa pratensis NOT Cirsium rivulare pokr. > 5 % NOT Juncus inflexus pokr. > 25 % NOT Palustriella commutata pokr. > 25 % NOT Sphagnum sp. pokr. > 0 %

Zdroj: Hájek M. & Hájková P. (2011): RBA03 Valeriano simplicifoliae-Caricetum flavae Pawłowski et al. 1960. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 630-633.