Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace RBB01
Sphagno warnstorfii-Eriophoretum latifolii Rybníček 1974
Minerálně bohatá slatiniště s kalcitolerantními rašeliníky

Sphagno warnstorfii-Eriophoretum latifolii

Foto na botanickafotogalerie.cz

Převážná část porostů této asociace v České republice jsou rašelinné louky, ve kterých se kromě suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium), suchopýru širolistého (E. latifolium), suchopýrku alpského (Trichophorum alpinum) a nízkých ostřic (Carex davalliana. C. demissa. C. dioica. C. echinata. C. flava. C. nigra. C. panicea . C. pulicaris) uplatňují i dvouděložné byliny (např. Cirsium palustre. Crepis paludosa. Galium uliginosum. Potentilla erecta. Succisa pratensis. Valeriana dioica . Viola palustris) a trávy (např. Agrostis canina. Anthoxanthum odoratum. Briza media . Festuca rubra). Výrazně se prosazují i přesličky, hlavně Equisetum palustre. Vyšší patro je někdy tvořeno vysokými ostřicemi, zejména Carex rostrata nebo vzácněji C. appropinquata, které však nedosahují velké pokryvnosti. Z orchidejí se vyskytují Dactylorhiza majalis a Epipactis palustris. Na bultech se objevují mělce kořenící acidofyty, například rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), na sušších rašelinných loukách i keříčky rodu Vaccinium. V některých oblastech, například ve větších nadmořských výškách na Šumavě, v Moravskoslezských Beskydech a Nízkém Jeseníku, chybí suchopýr širolistý, který jinde udává vzhled porostu, a některé další kalcikolní druhy (např. Epipactis palustris . Parnassia palustris). Suchopýr širolistý je v takových případech nahrazen jinými kalcikolními šáchorovitými rostlinami (např. Carex davalliana. C. flava agg., Eleocharis quinqueflora . Triglochin palustris) a suchopýrem úzkolistým. Bylinné patro je kvůli zamokření, nedostatku živin a konkurenci rašeliníků málo zapojené. Na živinami neobohacených lokalitách s nenarušeným vodním režimem je jen 30–40 cm vysoké a jeho pokryvnost se pohybuje kolem 60 %. Vzhled porostu tedy neudávají jen bíle ochmýřené suchopýry, ale i mechorosty, které většinou dominují co do pokryvnosti i biomasy. Vůdčím druhem mechového patra je červeně zbarvený rašeliník Sphagnum warnstorfii, který spolu s ostatními rašeliníky ze sekce Acutifolia vytváří koberce a nízké kopečky. Spolu s ním se vyskytuje i hnědý rašeliník S. teres, tvořící rozsáhlé koberce, nebo zlatavý ve vodě ponořený rašeliník S. contortum. Na některých lokalitách může být S. warnstorfii jako vůdčí druh zcela nahrazeno druhem S. teres. Kromě rašeliníků se uplatňují i hnědé mechy, z nichž některé tvoří nízké kopečky s dominujícím Tomentypnum nitens a vtroušenými druhy Aulacomnium palustre. Dicranum bonjeanii. Hypnum pratense . Paludella squarrosa. Jiné druhy mechů vyplňují zamokřené sníženiny (např. Hamatocaulis vernicosus. Philonotis fontana . Scorpidium cossonii). Porosty jsou druhově velmi bohaté, a to jak v bylinném, tak v mechovém patře. Nejčastěji zde bylo zaznamenáno 25–35 druhů cévnatých rostlin a 8–12 mechorostů na plochách o velikosti kolem 16 m². Jde o největší počty druhů v rámci celé třídy Scheuchzerio-Caricetea nigrae. Maximálně bylo ve fytocenologických snímcích zaznamenáno až 60 druhů cévnatých rostlin a 22 druhů mechorostů.

Společenstvo se vyvíjí na svahových prameništních rašeliništích i na údolních rašeliništích. Často jde o extenzivně obhospodařované slatinné louky. Hladina podzemní vody je vysoká, v suchých obdobích však může poklesnout až do hloubky 40 cm (Rybníček in Rybníček et al. 1984: 15–68). Půdním typem je glej s různě mocnou vrstvou náslatě. Rašelina je zpravidla hluboká do 1 m (Rybníček in Rybníček et al. 1984: 15–68). Reakce prostředí je slabě kyselá až neutrální, nejčastěji v rozmezí pH 6,0–6,5 (Rybníček 1974, Hájek & Hájková 2002); hodnoty však mohou během roku výrazně kolísat. Na Obidové v Moravskoslezských Beskydech bylo zaznamenáno sezonní kolísání reakce vody od slabě bazické kolem pH 7,0 až po kyselou s pH < 5,0 (Hájek et al. in Poulíčková et al. 2005: 69–104). Na stejné lokalitě bylo zaznamenáno výrazné kolísání koncentrace železa. Koncentrace vápníku ve vodě se pohybuje od 10 do 50 mg.l–1 (Rybníček 1974, Hájek et al. 2002), na vápníkem bohatém podloží však může být i vyšší. Ve srovnání s ostatními společenstvy svazu Sphagno warnstorfii-Tomentypnion nitentis u nás tato asociace osídluje v průměru nejvápnitější rašeliniště, kde konduktivita vody může dosahovat až 300 µS.cm–1, což jsou hodnoty typické pro stanoviště svazu Caricion davallianae. V tom případě se ale asociace Sphagno-Eriophoretum latifolii vyvíjí jen tam, kde hladina vápníkem bohaté podzemní vody nedosahuje trvale k povrchu rašeliniště. Většinou však konduktivita vody činí 50–150 µS.cm–1 (Hájek & Hájková 2002, Štechová et al. 2010). Mělký rašelinný horizont, velký podíl minerálních částic, absence uhličitanu vápenatého v půdě a výskyt v lučních komplexech předurčují hojné zastoupení lučních druhů náročnějších na přístupnost živin. Hájek et al. (2002) uvádí v porovnání s ostatními rašeliništními společenstvy vysoké koncentrace amoniakálního dusíku ve vodě, ale nízké koncentrace fosforečnanů.

Orig. (Rybníček 1974): Sphagno warnstorfiani-Eriophoretum latifolii ass. nova (Sphagnum warnstorfianum = S. warnstorfii)

Syn.: Sphagno-Caricetum appropinquatae (Šmarda 1948) Rybníček 1974 (§ 25), Sphagno warnstorfii-Caricetum dioicae Gillet 1982 p. p.

Diagnostické druhy: Carex davalliana. C. demissa. C. echinata. C. flava. C. nigra. C. panicea. C. pulicaris. C. rostrata. Dactylorhiza majalis. Drosera rotundifolia. Epipactis palustris. Eriophorum angustifolium. E. latifolium. Galium uliginosum. Hieracium lactucella. Menyanthes trifoliata. Parnassia palustris. Potentilla erecta. Trichophorum alpinum. Valeriana dioica. Viola palustris; Aulacomnium palustre. Bryum pseudotriquetrum. Campylium stellatum. Fissidens adianthoides. Hypnum pratense. Paludella squarrosa. Philonotis fontana. Scorpidium revolvens s. l. (převážně S. cossonii), Sphagnum contortum, S. teres, S. warnstorfii, Straminergon stramineum, Tomentypnum nitens

Konstantní druhy: Agrostis canina. Anthoxanthum odoratum s. l. (A. odoratum s. str.), Briza media. Carex echinata. C. nigra, C. panicea, C. rostrata. Cirsium palustre. Crepis paludosa. Dactylorhiza majalis. Drosera rotundifolia. Equisetum palustre. Eriophorum angustifolium. E. latifolium. Festuca rubra agg., Galium uliginosum. Holcus lanatus. Juncus articulatus. Luzula campestris agg., Parnassia palustris, Potentilla erecta, Ranunculus acris. Valeriana dioica. Viola palustris; Aulacomnium palustre. Bryum pseudotriquetrum. Calliergonella cuspidata. Campylium stellatum. Sphagnum contortum. S. teres. S. warnstorfii, Straminergon stramineum. Tomentypnum nitens

Dominantní druhy: Carex davalliana, C. panicea; Campylium stellatum. Sphagnum contortum. S. recurvum s. l., S. teres, S. warnstorfii, Tomentypnum nitens

Formální definice: (skup. Sphagnum warnstorfii OR (Sphagnum sp. pokr. > 5 % AND (Carex davalliana pokr. > 5 % OR Eriophorum latifolium pokr. > 5 % OR skup. Eriophorum latifolium) AND (skup. Anthoxanthum odoratum OR skup. Lychnis flos-cuculi)) NOT Carex diandra pokr. > 5 % NOT Carex lasiocarpa pokr. > 5 % NOT Carex limosa pokr. > 5 % NOT Rhynchospora alba pokr. > 5 % NOT Trichophorum alpinum pokr. > 5 %

Zdroj: Hájek M. & Hájková P. (2011): RBB01 Sphagno warnstorfii-Eriophoretum latifolii Rybníček 1974. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 649-653.