Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace RBC04
Bartsio alpinae-Caricetum nigrae Bartsch et Bartsch 1940
Vegetace zrašelinělých pramenišť v hercynských karech

Bartsio alpinae-Caricetum nigrae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Asociace zahrnuje málo zapojené porosty na vysokohorských prameništích, jejichž výška se pohybuje jen kolem 20 cm v případě dominance suchopýrků (Trichophorum alpinum . T. cespitosum), nízkých ostřic (Carex flava . C. vaginata) a kropenáče vytrvalého (Swertia perennis), nebo až kolem 50 cm v případě dominance bezkolence modrého (Molinia caerulea s. str.) a pažitky pobřežní (Allium schoenoprasum). V našich porostech se jen výjimečně uplatňuje Carex nigra. Asociace patří mezi druhově nejbohatší společenstva v subalpínském stupni (Klimeš & Rauch 1997). V jejích porostech se běžně vyskytuje 15–22, někdy až 40 druhů cévnatých rostlin na ploše 4–16 m², méně časté jsou však i druhově chudé porosty s přibližně 10 druhy. Rostou zde druhy s optimem na kyselých rašeliništích (např. Carex canescens. C. echinata. Dactylorhiza fuchsii subsp. sudetica. Drosera rotundifolia. Eriophorum angustifolium. E. vaginatum. Juncus filiformis. Trichophorum cespitosum . Viola palustris), druhy pronikající z okolních subalpínských trávníků (např. Bistorta major, Deschampsia cespitosa. Molinia caerulea s. str., Nardus stricta a Trollius altissimus) a dvě výrazné skupiny druhů vázaných na stanoviště s vyšším obsahem bází. Skupina horských prameništních druhů (Allium schoenoprasum. Bartsia alpina. Swertia perennis a Palustriella decipiens) se vyskytuje ve všech porostech asociace, zatímco skupina podhorských kalcikolních druhů (Carex flava. Parnassia palustris. Pinguicula vulgaris a Bryum pseudotriquetrum) je přítomna jen na lokalitách v Hrubém Jeseníku. Druhově bohaté a dobře vyvinuté je i mechové patro, ve kterém se uplatňují různé druhy rodu Sphagnum, jiné mechy vázané na rašeliniště (např. Polytrichum commune. Scorpidium cossonii. S. revolvens. Warnstorfia exannulata . W. sarmentosa) a prameništní mechy (například Blindia acuta. Bryum pseudotriquetrum. Palustriella decipiens . Philonotis seriata). Významnou složkou společenstev jsou také mokřadní játrovky (např. Aneura pinguis. Anthelia julacea. Gymnocolea inflata. Lophozia lycopodioides, Marsupella emarginata. Riccardia multifida. Scapania uliginosa a S. undulata). Počet druhů mechorostů na ploše 4–16 m² se pohybuje v romezí 3–16, přičemž převládají porosty s 4–9 druhy.

Asociace se vyskytuje na malých vysokohorských prameništních rašeliništích, kde mocnost rašeliny většinou nepřesahuje 40 cm (Rybníček & Rybníčková 2004). Převážná většina lokalit leží v ledovcových karech hercynských pohoří v nadmořských výškách 1200–1400 m. Tato území se vyznačují převládajícími nevápnitými horninami krystalinika, které jsou protkány žílami vápnitých hornin, například krystalických vápenců a erlanů (Pokorná 1978). Reakce přitékající vody se u nás pohybuje mezi pH 5,5 a 6,8, konduktivita vody dosahuje až 100 µS.cm–1 v Hrubém Jeseníku a 65 µS.cm–1 v Krkonoších (Hájková & Hájek, nepubl.). Klimeš & Rauch (1997) uvádějí pro společenstvo odpovídající asociaci Bartsio-Caricetum nigrae neutrální pH vodního výluhu půdy v rašelinné vrstvě (pH 6,6), zatímco v níže položeném organominerálním horizontu naměřili kyselou reakci (pH 5,1). Rovněž koncentrace vápníku byla ve svrchní rašelinné vrstvě téměř šestkrát vyšší. K obohacení bázemi zde dochází působením pramenné vody, která přináší karbonáty z hlubších geologických vrstev. Nasedání mělkého vápnitého a neutrálního půdního horizontu na nevápnitou a kyselou minerální vrstvu patrně vysvětluje koexistenci výrazných acidofytů a bazifytů v této vegetaci. Druhové složení však může být ovlivněno i historickým vývojem krajiny. Podhorské kalcikolní druhy se vyskytují převážně na lokalitách v Hrubém Jeseníku, kde osídlují i dosti kyselá rašeliniště s pH vody kolem 5,5. V Krkonoších chybějí i na prameništích se stejným pH, koncentrací minerálů i nadmořskou výškou jako v Hrubém Jeseníku. Kary v Hrubém Jeseníku se vyznačují výskytem několika boreálních druhů považovaných u nás za glaciální relikty (např. Carex buxbaumii . C. vaginata) a mnoha mokřadních i nemokřadních druhů izolovaných od svého souvislého areálu v podhůří (Jeník 1961). Kalcikolní druhy podhorských pramenišť se vyskytují i v pohoří Schwarzwald v Německu, kde se podobně jako v České republice prolínají se skupinou boreoarktických druhů. Němečtí autoři proto označují asociaci Bartsio-Caricetum nigrae za reliktní (Oberdorfer 1957).

Nomen mutatum propositum et nomen inversum propositum

Orig. (Bartsch & Bartsch 1940): Carex vulgaris-Bartsia alpina-Ass. (Carex vulgaris = C. nigra)

Syn.: Caricetum flavae Šmarda 1950, Trichophoretum alpini saxicolum Šmarda 1950 p. p., Pinguiculo vulgaris-Trichophoretum alpini (Šmarda 1950) Jeník et al. 1980 p. p., Drepanoclado intermedii-Scirpetum austriaci sensu auct. non Nordhagen 1928 (pseudonym)

Diagnostické druhy: Salix hastata; Allium schoenoprasum, Bartsia alpina, Bistorta major. Carex echinata. C. vaginata. Crepis paludosa, Dactylorhiza maculata s. l. (D. fuchsii subsp. sudetica), Gentiana verna. Homogyne alpina. Molinia caerulea s. l. (převážně M. caerulea s. str.), Nardus stricta. Pinguicula vulgaris subsp. vulgaris. Potentilla erecta. Primula minima. Selaginella selaginoides, Swertia perennis, Trichophorum alpinum. T. cespitosum. Veratrum album subsp. lobelianum. Viola biflora; Aneura pinguis. Palustriella decipiens, Philonotis seriata, Scapania uliginosa, Warnstorfia sarmentosa

Konstantní druhy: Allium schoenoprasum, Bartsia alpina, Bistorta major. Carex echinata. Crepis paludosa. Dactylorhiza maculata s. l., Deschampsia cespitosa. Eriophorum angustifolium, Molinia caerulea s. l. (převážně M. caerulea s. str.), Nardus stricta, Potentilla erecta, Swertia perennis, Veratrum album subsp. lobelianum; Scapania uliginosa

Dominantní druhy: Allium schoenoprasum. Calamagrostis villosa. Carex flava, Deschampsia cespitosa, Molinia caerulea s. l. (převážně M. caerulea s. str.), Swertia perennis. Trichophorum alpinum; Scapania uliginosa. Scorpidium revolvens s. l., Sphagnum capillifolium s. l. (S. capillifolium s. str.), S. girgensohnii, S. subnitens. S. subsecundum. Tomentypnum nitens

Formální definice: (Scorpidium revolvens s. l. pokr. > 5 % OR Sphagnum sp. pokr. > 0 %) AND (Carex vaginata pokr. > 5 % OR skup. Allium schoenoprasum) NOT skup. Festuca versicolor

Zdroj: Hájek M. & Hájková P. (2011): RBC04 Bartsio alpinae-Caricetum nigrae Bartsch et Bartsch 1940. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 672-675.