Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace RBD01
Sphagno recurvi-Caricetum rostratae Steffen 1931
Trvale zamokřená přechodová rašeliniště s ostřicí zobánkatou

Sphagno recurvi-Caricetum rostratae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Tato přechodová rašeliniště mají dvouvrstevné bylinné patro, kde vyšší vrstvu tvoří ostřice zobánkatá (Carex rostrata) a někdy i přeslička poříční (Equisetum fluviatile). Někdy však Carex rostrata dosahuje jen malé pokryvnosti a vyšší vrstva není výrazně vyvinuta. Nižší vrstvu tvoří vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), mochna bahenní (Potentilla palustris), nízké ostřice (Carex canescens. C. echinata. C. nigra, C. panicea, vzácněji i C. chordorrhiza a C. limosa) a suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium). Z dvouděložných bylin se kromě vachty a mochny bahenní nejčastěji uplatňuje Viola palustris, z trav Agrostis canina. Někdy bývá vyvinuto i nízké keřové patro, tvořené vlhkomilnými dřevinami, např. Betula pubescens. Frangula alnus. Salix aurita . S. pentandra. Mechové patro je většinou zapojené a dosahuje pokryvnosti až 100 %, pouze na stanovištích s velmi rozkolísaným vodním režimem nemusí být souvislé. Dominují kalcifobní rašeliníky Sphagnum fallax nebo S. flexuosum, vzácněji S. angustifolium, někdy se uplatňuje i S. teres. Z jiných mechů se vyskytují např. Straminergon stramineum a Warnstorfia exannulata. Porosty mohou být druhově velmi chudé. Nejčastěji se ve fytocenologických snímcích o velikosti kolem 16 m² nachází 5–20 druhů cévnatých rostlin a 2–5 druhů mechorostů.

Porosty asociace se nacházejí na zvodněných rašeliništích s rovným nebo jen mírně ukloněným povrchem, kde hladina vody dosahuje téměř nepřetržitě povrchu vegetace. Jen v extrémně suchých obdobích může poklesnout 10–20 cm pod povrch půdy (Rybníček 1974). Typickými stanovišti jsou okraje rybníků, zamokřené sníženiny a okraje stružek a kanálů v komplexech kyselých rašelinných luk na nevápnitém podloží. Místy tato vegetace vytváří na hladině jezer a slepých ramen plovoucí ostrovy, které jsou zpevněny oddenky vachty trojlisté a mochny bahenní. Koncentrace vápníku se u typických porostů pohybuje mezi 2 a 5 mg.l–1 a pH kolem 5 (Rybníček 1974, Bufková et al. 2005, J. Navrátilová & Navrátil 2005a, b). Na březích vápněných a hnojených rybníků může koncentrace vápníku dosáhnout až 20 mg.l–1 (Neuhäusl 1975, J. Navrátilová & Navrátil 2005a). V tom případě se však udržuje nízké pH díky rašeliníkům, které využívají zvýšený přísun živin k růstu a silně okyselují prostředí (J. Navrátilová et al. 2006). Půdním typem může být glej s mělkou rašelinnou vrstvou nebo silně zvodnělá, bahnitá rašelinná půda s mocností špatně rozložené rašeliny i přes 1 m (Rybníček in Rybníček et al. 1984: 15–68). Prokořenění zasahuje jen do hloubky 10–30 cm (Rybníček 1974). Na stanovištích se často vytváří rezavý sediment vzniklý oxidací železa.

Orig. (Steffen 1931): Sphagneto-Caricetum rostratae der Schwing-Zwischenmoore (Sphagnum recurvum-Carex rostrata-Assoziation)

Syn.: Carici rostratae-Sphagnetum apiculati Osvald 1923 (§ 3d, asociace uppsalské školy), Sphagno recurvi-Caricetum limosae Osvald 1923 (§ 3d, asociace uppsalské školy), Carici chordorrhizae-Sphagnetum apiculati Warén 1926 (§ 3d, asociace uppsalské školy), Carici rostratae-Sphagnetum apiculati Warén 1926 (§ 3d, asociace uppsalské školy), Carici canescentis-Agrostietum caninae Tüxen 1937 caricetosum rostratae Tüxen 1937, Sphagno-Caricetum canescentis (Tüxen 1937) Passarge 1964, Caricetum rostratae sensu auct. non Rübel 1912 (pseudonym)

Diagnostické druhy: Carex rostrata. Eriophorum angustifolium. Potentilla palustris. Viola palustris; Sphagnum recurvum s. l., Straminergon stramineum

Konstantní druhy: Agrostis canina. Carex nigra, C. rostrata, Eriophorum angustifolium. Lysimachia vulgaris. Potentilla erecta. P. palustris. Viola palustris; Polytrichum commune, Sphagnum recurvum s. l.

Dominantní druhy: Carex rostrata, Potentilla palustris; Sphagnum recurvum s. l.

Formální definice: (Carex rostrata pokr. > 5 % OR skup. Carex rostrata) AND Sphagnum recurvum s. l. pokr. > 25 % NOT skup. Sphagnum warnstorfii NOT Carex diandra pokr. > 5 % NOT Carex lasiocarpa pokr. > 5 % NOT Pinus rotundata pokr. > 5 % NOT Trichophorum alpinum pokr. > 5 %

Zdroj: Hájek M. & Hájková P. (2011): RBD01 Sphagno recurvi-Caricetum rostratae Steffen 1931. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 683-687.