Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace RBD02
Sphagno recurvi-Caricetum lasiocarpae Zólyomi 1931
Přechodová rašeliniště s ostřicí plstnatoplodou

Sphagno recurvi-Caricetum lasiocarpae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Tato přechodová rašeliniště mají výrazně dvouvrstevné bylinné patro, kde vyšší, asi 1 m vysokou vrstvu tvoří úzké a vysoké listy ostřice plstnatoplodé (Carex lasiocarpa). V některých porostech k ní přistupuje i C. rostrata a některé dvouděložné byliny, např. Lysimachia vulgaris . Peucedanum palustre. Někdy se vytváří ještě vyšší vrstva tvořená rákosem obecným (Phragmites australis) a vlhkomilnými dřevinami (např. Betula pubescens . Salix aurita). Nižší vrstvu tvoří nejčastěji mochna bahenní (Potentilla palustris), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a nízké ostřice (např. Carex nigra). Mechové patro dosahuje vysoké pokryvnosti a na velmi mokrých a živinami limitovaných stanovištích s malou biomasou cévnatých rostlin je hustě zapojené a kompaktní. V tom případě se může vytvářet ještě nejnižší bylinná vrstva tvořená nízkými a plazivými druhy, k nimž patří Drosera rotundifolia a Oxycoccus palustris. Na produktivnějších stanovištích se zapojeným porostem cévnatých rostlin je mechové patro rozvolněnější, tvořené dlouhými lodyžkami rašeliníků prorůstajícími mezi listy Carex lasiocarpa. V těchto porostech se více uplatňují i dvouděložné byliny. V mechovém patře zcela převládá kalcifobní rašeliník Sphagnum fallax, vzácněji i S. subsecundum, v rozvolněných porostech se uplatňují i rašeliníky ze sekce Palustria (S. magellanicum . S. papillosum) a jiné mechy (Aulacomnium palustre . Polytrichum commune). Porosty jsou druhově chudé, s výjimkou porostů ve Vltavském luhu, kde vegetace nelesních mokřadů existuje již velmi dlouho (Sádlo & Bufková 2002) a uplatňují se i druhy střídavě vlhkých a minerálně bohatších luk, například Sanguisorba officinalis a Succisa pratensis (Bufková et al. 2005). Nejčastěji bylo na plochách o velikosti kolem 16 m² zaznamenáno 10–20 druhů cévnatých rostlin a 3–7 druhů mechorostů.

Porosty této asociace se nacházejí na okrajích horských a podhorských rašelinišť s dobře vyvinutou vrstvou rašeliny, méně často v pobřežní zóně vodních nádrží (Rybníček in Rybníček et al. 1984: 15–68) nebo v mokřadních říčních nivách (Bufková et al. 2005). Hladina podzemní vody dosahuje po většinu roku k mechovému patru, vegetace však nebývá přeplavována a většinou ani netrpí dlouhodobým poklesem hladiny vody. Ačkoli pro tuto asociaci existuje jen velmi málo dat o chemismu vody, předpokládáme podobné hodnoty pH a koncentrace vápníku a živin jako u ostatních společenstev svazu. Substrátem je rašelina hluboká 50–200 cm, s malým podílem minerálních částic (Rybníček in Rybníček et al. 1984: 15–68).

Nomen inversum propositum

Orig. (Zólyomi 1931): Carex lasiocarpa-Sphagnum recurvum ass.

Syn.: Carici filiformis-Sphagnetum apiculati Warén 1926 (§ 3d, asociace uppsalské školy), Caricetum lasiocarpae Osvald 1923 sphagnetosum fallacis Dierssen et Dierssen 1984, Phragmito-Caricetum lasiocarpae Rybníček in Rybníček et al. 1984

Diagnostické druhy: Carex elata, C. lasiocarpa, C. rostrata. Drosera rotundifolia. Eriophorum angustifolium. Oxycoccus palustris s. l., Peucedanum palustre. Potentilla palustris; Aulacomnium palustre. Polytrichum strictum. Sphagnum recurvum s. l., Straminergon stramineum

Konstantní druhy: Agrostis canina, Carex lasiocarpa, C. nigra. C. rostrata. Drosera rotundifolia. Eriophorum angustifolium. Lysimachia vulgaris. Oxycoccus palustris s. l., Peucedanum palustre. Potentilla palustris. Viola palustris; Aulacomnium palustre, Sphagnum recurvum s. l., Straminergon stramineum

Dominantní druhy: Carex lasiocarpa, Oxycoccus palustris s. l., Phragmites australis. Potentilla palustris; Polytrichum commune. Sphagnum capillifolium s. l. (S. capillifolium s. str.), S. papillosum, S. recurvum s. l.

Formální definice: (Carex lasiocarpa pokr. > 5 % AND Sphagnum recurvum s. l. pokr. > 25 %) NOT skup. Sphagnum warnstorfii NOT Pinus rotundata pokr. > 5 %

Zdroj: Hájek M. & Hájková P. (2011): RBD02 Sphagno recurvi-Caricetum lasiocarpae Zólyomi 1931. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 687-689.