Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace RCA04
Sphagno-Pinetum sylvestris Kobendza 1930
Suchopýrové bory kontinentálních rašelinišť

Sphagno-Pinetum sylvestris

Foto na botanickafotogalerie.cz

Tato lesní vrchoviště jsou tvořena velmi řídkými až volně zapojenými porosty stromových nebo keřových borovic lesních (Pinus sylvestris) o výšce 8–12 m. Vzácně borovici doprovázejí břízy (Betula pubescens a B. pendula) a smrk ztepilý (Picea abies). Keřové patro je tvořeno stejnými dřevinami. Řídké stromové i keřové patro nepotlačuje rozvoj bylinného ani mechového patra. Bylinné patro má vyšší celkovou pokryvnost a je druhově bohatší než u blatkových borů asociace Ledo palustris-Pinetum uncinatae; dominuje mu bezkolenec modrý (Molinia caerulea s. str.), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Dále se vyskytují brusnice Vaccinium myrtillus. V. uliginosum a V. vitis-idaea a s malou pokryvností je zastoupen rojovník bahenní (Ledum palustre). Větší vliv minerální podzemní vody se téměř vždy projevuje přítomností minerotrofních druhů Carex canescens. C. lasiocarpa. C. nigra. C. rostrata. C. vesicaria. Eriophorum angustifolium a Menyanthes trifoliata. Na ploše kolem 100 m² roste zpravidla 8–10 druhů cévnatých rostlin. V mechovém patře převažují rašeliníky, hlavně Sphagnum fallax a S. palustre, pravidelně však bývají přimíšeny i lesní mechy Dicranum polysetum. D. scoparium. Pleurozium schreberi, Polytrichum commune. P. formosum aj. Druhová bohatost mechového patra se pohybuje kolem 2–5 druhů na ploše o velikosti 100 m².

Jde o společenstvo subkontinentálních a kontinentálních mezotrofních až oligotrofních vrchovišť ombro-soligenního typu. Půdním typem je vrchovištní rašeliníková rašelina nebo oligotrofní lesní rašeliníková rašelina s dřevitou příměsí. Zaujímá buď svahové, poněkud sušší části vypuklých vrchovišť, nebo i celý povrch plochých kontinentálních vrchovišť (Neuhäusl in Rybníček et al. 1984: 69–84). V České republice jde většinou o závěrečnou vývojovou fázi minerotrofního rašeliniště, závislého na přísunu oligotrofní podzemní vody z pramenů nebo okolních vodních ploch (Kučerová et al. in Chytrý et al. 2010: 349–359). Společenstvo je adaptováno na výrazné kolísání hladiny podzemní vody a na extrémy kontinentálního klimatu, jako jsou letní sucha a silné zimní mrazy. Dochází k tvorbě rašeliny, která je ale hluboká v průměru jen 1 m, maximálně 2 m (Dohnal 1959).

Nomen inversum propositum

Orig. (Kobendza 1930): Zespół – Association – Pineto-Sphagnetum .Pinus sylvestris. Sphagnum acutifolium = S. capillifolium. S. cuspidatum. S. cymbifolium = S. palustre. S. recurvum. S. squarrosum)

Syn.: Eriophoro vaginati-Pinetum sylvestris Hueck 1931, Ledo-Sphagnetum Sukopp 1959

Diagnostické druhy: Betula pubescens. Pinus sylvestris; Eriophorum vaginatum, Ledum palustre, Molinia caerulea s. l. (převážně M. caerulea s. str.), Oxycoccus palustris s. l. (O. palustris), Vaccinium uliginosum; Polytrichum strictum. Sphagnum recurvum s. l.

Konstantní druhy: Picea abies, Pinus sylvestris; Eriophorum vaginatum, Molinia caerulea s. l. (převážně M. caerulea s. str.), Oxycoccus palustris s. l., Vaccinium myrtillus. V. uliginosum; Polytrichum strictum. Sphagnum recurvum s. l.

Dominantní druhy: Pinus sylvestris; Eriophorum vaginatum, Molinia caerulea s. l. (převážně M. caerulea s. str.), Oxycoccus palustris s. l., Vaccinium myrtillus, V. uliginosum; Sphagnum capillifolium s. l., S. palustre, S. recurvum s. l.

Formální definice: Pinus sylvestris pokr. > 5 % AND skup. Eriophorum vaginatum NOT skup. Vaccinium vitis-idaea NOT Betula pendula pokr. > 25 % NOT Betula pubescens pokr. > 25 % NOT Pinus rotundata pokr. > 5 %

Zdroj: Navrátilová J. (2011): RCA04 Sphagno-Pinetum sylvestris Kobendza 1930. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 718-721.