Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace SAB01
Asplenietum cuneifolii Gauckler 1954
Vegetace hadcových skal se sleziníkem hadcovým a sleziníkem nepravým

Asplenietum cuneifolii

Foto na botanickafotogalerie.cz

Jde o nezapojenou vegetaci o pokryvnosti bylinného patra kolísající zpravidla mezi 10 a 60 %. Ve skalních štěrbinách rostou kapradiny sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium) nebo sleziník nepravý (A. adulterinum), na skalních teráskách se vyskytuje Silene vulgaris, trsnaté kostřavy (Festuca ovina a v teplejších oblastech také F. pallens) a na větších teráskách na některých lokalitách Calamagrostis arundinacea. Ve skalních štěrbinách roste Campanula rotundifolia agg. Bylinné patro zpravidla obsahuje méně než 10 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 2–10 m². Mechové patro je téměř vždy vyvinuto a jeho pokryvnost se pohybuje od 10 do 80 %. Pokud má malou pokryvnost, rostou v něm často játrovky Frullania dilatata a F. tamarisci, přitisklé k povrchu skály, a akrokarpní mechy tvořící drobné polštářky, např. Schistidium apocarpum. Často se však vyskytuje pleurokarpní mech Hypnum cupressiforme, který vytváří rozsáhlé koberce pokrývající povrch skály.

Asplenietum cuneifolii se vyskytuje výhradně na hadcových skalkách, a to převážně v suprakolinním až montánním stupni, kde se kvůli vydatnějším srážkám intenzivně vymývají kationty a půda zachycená ve skalních štěrbinách a na teráskách je kyselejší než na analogických stanovištích v kolinním stupni. Většinou jde o nevysoké skalní výchozy menších rozměrů obklopené rozvolněným borovým lesem nebo pastvinami. Tyto skalky jsou tvrdé a obtížně zvětrávají. Vytvářejí se na nich nevelké terásky, na kterých se zachycuje humus, a vzniká tak prostředí pro uchycení cévnatých rostlin. Gauckler (1954) uvádí z humózního materiálu v kořenovém prostoru kapradin pH 5,0–5,3. Asociace se vyvíjí většinou na skalkách všech orientací o sklonu 50–90°.

Nomen mutatum propositum

Orig. (Gauckler 1954): Asplenietum serpentinicum .Asplenium serpentini = A. cuneifolium)

Diagnostické druhy: Asplenium adulterinum, A. cuneifolium, Silene vulgaris; Bryum capillare s. l., Frullania dilatata. F. tamarisci. Hedwigia ciliata. Hypnum cupressiforme s. l. (převážně H. cupressiforme s. str.), Lophozia barbata. Pterigynandrum filiforme. Racomitrium lanuginosum. Schistidium apocarpum

Konstantní druhy: Asplenium adulterinum, A. cuneifolium, Festuca ovina. Silene vulgaris; Bryum capillare s. l., Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme s. l. (převážně H. cupressiforme s. str.)

Dominantní druhy: Asplenium cuneifolium, Festuca ovina, F. pallens; Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme s. l. (převážně H. cupressiforme s. str.)

Formální definice: (skup. Asplenium adulterinum OR Asplenium adulterinum pokr. > 5 % OR Asplenium cuneifolium pokr. > 5 %) NOT skup. Festuca pallens NOT Sesleria caerulea pokr. > 5 %

Zdroj: Chytrý M. (2009): SAB01 Asplenietum cuneifolii Gauckler 1954. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace [Vegetation of the Czech Republic 2. Ruderal, weed, rock and scree vegetation]. Academia, Praha, pp. 418-420.