Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace SCA01
Gymnocarpietum robertiani Kuhn 1937
Vegetace bazických osypů s bukovincem vápencovým

Gymnocarpietum robertiani

Foto na botanickafotogalerie.cz

Dominantní druh tohoto pionýrského společenstva, oddenkatá nízká kapradina bukovinec vápencový (Gymnocarpium robertianum), určuje strukturu nižší vrstvy porostů o výšce asi 10–20 cm. Vyšší vrstva je přítomna jen na místech částečně chráněných proti častějšímu pohybu suti, dosahuje výšky 0,5–1 m a sestává z izolovaných trsů nebo roztroušených skupin rostlin, z nichž nejčastější je další suťový specialista Vincetoxicum hirundinaria. Spolu s těmito druhy se uplatňují některé druhy skalních štěrbin (např. Asplenium trichomanes, zejména subsp. quadrivalens, a Cystopteris fragilis), suchých trávníků (např. Koeleria macrantha . Sanguisorba minor), květnatých lemů a luk (např. Arrhenatherum.elatius, Galium album subsp. album . Origanum vulgare), nitrofilních lemů (např. Geranium robertianum . Urtica dioica), pasek (např. Fragaria vesca a Rubus idaeus) a lesního porostu (např. Carex digitata. Poa nemoralis a Viola collina). V porostech se zpravidla vyskytuje kolem 10 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 4–25 m². Na místech s poněkud stabilizovanou sutí bývá v porostech vytvořeno mechové patro s různými pleurokarpními i polštářovitými akrokarpními mechy.

Společenstvo kolonizuje mírně pohyblivé nebo periodicky stabilizované sutě. Podkladem jsou nejčastěji vápence a tvrdé slínovce, ale i bazické vyvřeliny, jako je spilit. Nejčastěji se vyskytuje na polostinných nebo stinných místech a v dolních nebo bočních částech osypů s humózní půdou. Je běžnější na přirozeně vzniklých sutích, zatímco na antropogenních sutích jsou jeho výskyty vzácné a plošně omezené. Pravděpodobnou příčinou je, že bukovinec jako pomalu se šířící klonální druh potřebuje k plošnému rozvoji své populace mnoho desítek let v pravidelně disturbovaném prostředí, kde je omezena konkurence. Takové podmínky se zpravidla nestačí vytvořit na rychle se stabilizujících a zarůstajících antropogenních sutích. Vzácné okrajové formy této asociace se vyskytují i na zdech, avšak většina porostů s Gymnocarpium robertianum na zdech svým floristickým složením odpovídá asociaci Asplenietum rutae-murario-trichomanis.

Nomen mutatum propositum

Orig. (Kuhn 1937): Dryopteridetum Robertianae

Syn. Dryopteridetum robertianae Kaiser 1926 (§ 3d, asociace uppsalské školy), Dryopteridetum robertianae R. Tüxen 1937 (§ 33, stejně staré homonymum)

Diagnostické druhy: Cystopteris fragilis, Gymnocarpium robertianum; Eurhynchium schleicheri. Homalothecium sericeum. Mnium stellare. Tortella tortuosa

Konstantní druhy: Geranium robertianum, Gymnocarpium robertianum, Urtica dioica

Dominantní druhy: Gymnocarpium robertianum, Urtica dioica; Homalothecium sericeum

Formální definice: Gymnocarpium robertianum pokr. > 5 % NOT skup. Asplenium ruta-muraria

Zdroj: Sádlo J. (2009): SCA01 Gymnocarpietum robertiani Kuhn 1937. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace [Vegetation of the Czech Republic 2. Ruderal, weed, rock and scree vegetation]. Academia, Praha, pp. 452-454.