Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace TCB03
Agrostio stoloniferae-Juncetum ranarii Vicherek 1962
Slaniska s ostřicí žitnou

Agrostio stoloniferae-Juncetum ranarii

Foto na botanickafotogalerie.cz

V závislosti na periodě narušení zahrnuje asociace rozvolněné i zapojené slanomilné porosty. Dominují v nich traviny, např. psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera) a ostřice žitná (Carex secalina), případně mochna husí (Potentilla anserina). Výška porostu se pohybuje většinou v rozmezí 20–120 cm. Druhová bohatost kolísá v rozmezí 20–30 druhů cévnatých rostlin na 16–25 m² a na nenarušovaných stanovištích poměrně rychle klesá. Spolu s halofyty jsou hojně zastoupeny druhy ruderálních, mokřadních a mezofilních trávníků. Porosty mívají heterogenní, mozaikovitý charakter. Lokální rozdíly v zamokření, ve stáří disturbovaných míst a někdy i v šíření jednotlivých klonálních druhů podmiňují střídání plošek s trsnatými ostřicemi (např. Carex otrubae a C. secalina), s vysokými mokřadními travinami (např. Bolboschoenus maritimus s. l.), nízkými klonálními druhy (např. Elytrigia repens) a jednoletkami (např. Centaurium pulchellum). Mechové patro je obvykle vyvinuto slabě.

Agrostio-Juncetum se vyskytuje na narušovaných stanovištích s vyšší koncentrací solí v půdě. V České republice jde především o teplé a kontinentálně laděné oblasti s ročními srážkami pod 520 mm. Půdy jsou obvykle více zamokřeny než půdy pod trávníky asociace Loto tenuis-Potentilletum anserinae. Porosty jsou vázány na vlhké terénní sníženiny, okraje polí, pobřeží rybníků či blízké okolí minerálně bohatých pramenů. Velká část lokalit se také nachází na narušovaných antropogenních biotopech, jako jsou mokré úhory, rozježděné trvalé louže v obcích a jezírka v lomech a na výsypkách. Geologickým podkladem jsou především druhohorní a třetihorní jílovce a slínovce. Zvláště v létě mají půdy vyšší koncentrace rozpustných solí a často až extrémně vysoký obsah uhličitanu vápenatého.

Orig. (Vicherek 1962a): Agrostideto-Juncetum ranarii as. nov. (Agrostis stolonifera)

Syn.: Agrostis alba-Carex distans Soó 1939 (§ 3c), Agrostio-Caricetum secalinae Vicherek 1973, Meliloto-Caricetum otrubae Vicherek 1973

Diagnostické druhy: Agrostis gigantea, Aster tripolium subsp. pannonicus, Atriplex prostrata subsp. latifolia, Bolboschoenus maritimus s. l., Carex distans, C. otrubae, C. secalina, Chenopodium glaucum, Euphorbia platyphyllos, Festuca arundinacea, Inula britannica, Juncus compressus, J. gerardii, J. inflexus, J. ranarius, Lotus tenuis, Melilotus dentatus, Potentilla anserina, Puccinellia distans, Pulegium vulgare, Samolus valerandi, Trifolium fragiferum, Veronica anagallis-aquatica

Konstantní druhy: Agrostis stolonifera, Carex otrubae, C. secalina, Cirsium arvense, Elytrigia repens, Juncus ranarius, Melilotus dentatus, Plantago major, Potentilla anserina, Ranunculus repens, Rumex crispus, Tripleurospermum inodorum

Dominantní druhy: C. secalina

Formální definice: skup. Carex otrubae

Zdroj: Novák J. & Šumberová K. (2007): TCB03 Agrostio stoloniferae-Juncetum ranarii Vicherek 1962. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace [Vegetation of the Czech Republic. 1. Grassland and Heathland Vegetation]. Academia, Praha, pp. 162-164.