Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace TDA01
Pastinaco sativae-Arrhenatheretum elatioris Passarge 1964
Eutrofní ovsíkové louky

Pastinaco sativae-Arrhenatheretum elatioris

Foto na botanickafotogalerie.cz

Tyto eutrofní ovsíkové louky s dominantními vysokostébelnými travami dosahují výšky až 100 cm a pokryvnosti dvojvrstevného bylinného patra zpravidla 80–100 %. Porosty jsou středně druhově bohaté, nejčastěji je zastoupeno 25–40 druhů cévnatých rostlin na ploše 16–25 m². Dominanty a subdominanty, které určují ráz porostu, jsou zejména trávy ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), srha laločnatá (Dactylis glomerata), trojštět žlutavý (Trisetum flavescens), psárka luční (Alopecurus pratensis), lipnice luční (Poa pratensis s. l.) a dvouděložné byliny Geranium pratense, Heracleum sphondylium, Leucanthemum vulgare agg. a Rumex acetosa. V nižší vrstvě bylinného patra o výšce 10–50 cm se uplatňují Achillea millefolium, A. pratensis, Galium album subsp. album, Poa pratensis s. l., Taraxacum sect. Ruderalia, Trifolium pratense, Veronica chamaedrys a další druhy. Mezofilní ovsíkové louky mohou mít výrazný květnatý aspekt tvořený koncem dubna a v květnu především pampeliškami ze skupiny Taraxacum sect. Ruderalia a před červnovou sečí druhy Leucanthemum vulgare agg., Ranunculus acris a Rumex acetosa. Letní aspekt bývá květnatý pouze v případě většího zastoupení kakostu lučního (Geranium pratense). Mechové patro bývá často potlačeno; relativně hojněji se v něm vyskytuje např. Rhytidiadelphus squarrosus.

Eutrofní ovsíkové louky se vyskytují na rovinách až mírných svazích v nížinách, pahorkatinách a vrchovinách v nadmořských výškách do 600(–700) m, ve vyšších polohách spíše na jižních svazích, na mírně humózních suchých až silně humózních mírně vlhkých půdách, zpravidla dobře zásobených živinami. Půdy jsou nejčastěji fluvizemě na říčních terasách nebo kambizemě a hnědozemě mimo říční nivy. Nejsou trvale podmáčené a v nivách bývají jen výjimečně přeplavovány při desetiletých a víceletých povodních. Půdní reakce je kyselá až neutrální, obsah vápníku velmi nízký až nízký, sorpční komplex až téměř nasycený a C/N poměr úzký (Neuhäusl & Neuhäuslová 1989, Blažková & Kučera in Kolbek et al. 1999: 130–207). Na příhodných stanovištích s dobrým živinovým režimem poskytují tyto louky velké množství sena.

Orig. (Passarge 1964): Pastinaco-Arrhenatheretum (Knapp 54) ass. nov. (Pastinaca sativa, Arrhenatherum elatius)

Syn.: Arrhenatheretum elatioris Braun 1915 (§ 36, nomen ambiguum)

Diagnostické druhy: Trisetum flavescens

Konstantní druhy: Achillea millefolium agg. (převážně A. millefolium s. str. a A. pratensis), Alopecurus pratensis, Arrhenatherum elatius, Campanula patula, Cerastium holosteoides subsp. triviale, Dactylis glomerata, Festuca pratensis, F. rubra agg., Galium mollugo agg. (převážně G. album subsp. album), Geranium pratense, Heracleum sphondylium, Knautia arvensis agg., Lathyrus pratensis, Leucanthemum vulgare agg., Lotus corniculatus, Plantago lanceolata, Poa pratensis s. l., Ranunculus acris, Rumex acetosa, Taraxacum sect. Ruderalia, Trifolium pratense, Trisetum flavescens, Veronica chamaedrys agg. (převážně V. chamaedrys s. str.)

Dominantní druhy: Alopecurus pratensis, Arrhenatherum elatius, Bromus erectus, Geranium pratense, Poa pratensis s. l., Trisetum flavescens

Formální definice: skup. Arrhenatherum elatius AND skup. Leucanthemum vulgare NOT skup. Anthoxanthum odoratum NOT skup. Brachypodium pinnatum NOT skup. Cynosurus cristatus NOT skup. Serratula tinctoria NOT Festuca rupicola pokr. > 25 %

Zdroj: Kučera T. (2007): TDA01 Pastinaco sativae-Arrhenatheretum elatioris Passarge 1964. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace [Vegetation of the Czech Republic. 1. Grassland and Heathland Vegetation]. Academia, Praha, pp. 170-172.