Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace TDC02
Anthoxantho odorati-Agrostietum tenuis Sillinger 1933
Karpatské psinečkové pastviny

Anthoxantho odorati-Agrostietum tenuis

Foto na botanickafotogalerie.cz

Struktura porostů karpatských psinečkových pastvin je dosti proměnlivá podle způsobu obhospodařování a dostupnosti půdních živin. Při pravidelné pastvě a na méně úživných půdách se výška porostu pohybuje v řádu centimetrů, zatímco na přechodně sečených nebo opuštěných a živinami obohacených pastvinách nacházíme i několik desítek centimetrů vysoké a místy i dosti husté porosty. Druhové složení však zůstává i přes tyto strukturní rozdíly podobné. Jde o jedno z druhově nejbohatších společenstev třídy Molinio-Arrhenatheretea, které zpravidla obsahuje 45–50 druhů cévnatých rostlin na ploše 16–25 m², v některých porostech však lze zaznamenat až 70 druhů. Biomasu porostů tvoří zejména trávy a širokolisté byliny (např. Leontodon hispidus, Plantago major a P. media), výraznější dominanty však scházejí. Oproti předchozí asociaci bývá pastevní tlak většinou menší, a proto mezi travami převažují středně vysoké druhy, jako je Agrostis capillaris a Anthoxanthum odoratum. V teplejších oblastech může být v porostech hojněji zastoupeno Brachypodium pinnatum, zatímco ve vyšších polohách a na kyselejších mělčích půdách přecházejí psinečkové pastviny v málo produktivní vegetaci svazu Violion caninae, což se projevuje větším zastoupením druhů Nardus stricta a Thymus pulegioides. V rozvolněnějších porostech se vyskytuje více rostlinných druhů, obvykle např. Carlina acaulis, Linum catharticum a Prunella vulgaris, a rovněž se zde více uplatňují mechorosty, jako je Rhytidiadelphus squarrosus, Scleropodium purum a Thuidium abietinum. Na živinami bohatších pastvinách s velkými stády skotu se někdy střídají období velmi intenzivní pastvy a eutrofizace s obdobími nerušeného vývoje vegetace. Strukturu takových dosti produktivních porostů často udává jetel plazivý (Trifolium repens), zatímco na vlhčích místech může převládnout metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa).

Společenstvo má optimum výskytu v podhorském stupni, ale vyskytuje se od pahorkatin do hor. Roste na trvale pasených nebo periodicky přepásaných trávnících karpatské části České republiky. Vyvíjí se jak na plochých a mírně skloněných terénech, tak na členitém hrbolatém terénu sesuvných svahů. Půdním typem jsou nejčastěji kambizemě mírně kyselé nebo neutrální reakce, vždy alespoň s mírným obsahem vápníku. Mají dobrou zásobu živin, které jsou díky příznivým půdním vlastnostem přístupné pro rostliny; ve srovnání s půdami asociace Lolio perennis-Cynosuretum cristati však jde o půdy o něco chudší, naopak oproti smilkovým trávníkům o něco bohatší. Vlivem flyšového, zčásti jílovitého podloží zůstávají tyto půdy často i v sušších obdobích mírně vlhké a dochází k pseudooglejení. Hladina podzemní vody však leží po celý rok hluboko: v opačném případě by vznikala společenstva mokřadních luk svazu Calthion palustris.

Orig. (Sillinger 1933): Anthoxantheto-Agrostidetum tenuis (Anthoxanthum odoratum, Agrostis tenuis ~ A. capillaris)

Syn.: Agrostio vulgaris-Gladioletum imbricati Br.-Bl. 1930 (§ 2b, nomen nudum)

Diagnostické druhy: Anthyllis vulneraria, Briza media, Campanula glomerata, Carex caryophyllea, Carlina acaulis, C. vulgaris s. l., Centaurea jacea, Cruciata glabra, Cynosurus cristatus, Dianthus armeria, Euphrasia rostkoviana, Gentiana cruciata, Hieracium bauhini, Leontodon autumnalis, L. hispidus, Leucanthemum vulgare agg., Linum catharticum, Lotus corniculatus, Ononis spinosa, Pimpinella saxifraga, Plantago media, Polygala major, P. vulgaris, Prunella laciniata, P. vulgaris, Ranunculus bulbosus, R. polyanthemos, Senecio jacobaea, Thymus pulegioides, Trifolium montanum, T. ochroleucon, T. pratense, T. repens

Konstantní druhy: Achillea millefolium agg., Agrostis capillaris, Anthoxanthum odoratum s. l., Asperula cynanchica, Brachypodium pinnatum, Briza media, Campanula patula, Carex caryophyllea, Carlina acaulis, C. vulgaris s. l., Centaurea jacea, Cerastium holosteoides subsp. triviale, Cruciata glabra, Cynosurus cristatus, Dactylis glomerata, Euphorbia cyparissias, Euphrasia rostkoviana, Festuca pratensis, F. rubra agg., Galium verum agg., Hieracium pilosella, Leontodon autumnalis, L. hispidus, Leucanthemum vulgare agg., Linum catharticum, Lotus corniculatus, Luzula campestris agg., Medicago lupulina, Ononis spinosa, Pimpinella saxifraga, Plantago lanceolata, P. media, Polygala vulgaris, Prunella vulgaris, Ranunculus bulbosus, Sanguisorba minor, Senecio jacobaea, Thymus pulegioides, Trifolium pratense, T. repens; Thuidium abietinum

Formální definice: skup. Anthoxanthum odoratum AND skup. Cynosurus cristatus AND (skup. Cirsium acaule OR skup. Filipendula vulgaris) NOT skup. Potentilla arenaria NOT skup. Serratula tinctoria NOT Festuca rubra agg. pokr. > 25 %

Zdroj: Hájek M. (2007): TDC02 Anthoxantho odorati-Agrostietum tenuis Sillinger 1933. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace [Vegetation of the Czech Republic. 1. Grassland and Heathland Vegetation]. Academia, Praha, pp. 200-203.