Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace TDE03
Lathyro palustris-Gratioletum officinalis Balátová-Tuláčková 1966
Vlhké kontinentální zaplavované louky

Lathyro palustris-Gratioletum officinalis

Foto na botanickafotogalerie.cz

Asociace zahrnuje plně zapojené i rozvolněné vícepatrové porosty s převahou travin a vzácněji i širokolistých bylin. Dosahují zpravidla výšky 40–80 cm, vzácněji až 150 cm. Vyšší bylinné patro bývá většinou tvořeno volně trsnatými nebo klonálními druhy, jako jsou psárka luční (Alopecurus pratensis), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) a ostřice štíhlá a liščí (Carex acuta, C. vulpina). Do porostu těchto druhů proniká díky jejich růstové formě dostatek světla, a proto zde bývají dobře vyvinuty i nižší vrstvy. Střední část porostu vyplňují druhy se vzpřímenými či vystoupavými lodyhami nebo trsy čárkovitých listů, např. Allium angulosum, Eleocharis uniglumis, Gratiola officinalis, Inula britannica a Trifolium hybridum, z trav je s vyšší pokryvností zastoupena Deschampsia cespitosa. Druhy s plazivými lodyhami nebo nekvetoucími výběžky, např. Lysimachia nummularia, Potentilla reptans, Pulegium vulgare a Ranunculus repens, tvoří nižší bylinné patro, které často dosahuje nejvyšší pokryvnosti. To je patrné zvláště po seči, kdy vegetace získává vzhled ruderálních trávníků vlhkých narušovaných míst. Na obnažených ploškách, vzniklých po delší záplavě nebo po narušení zvěří, se místy objevují jednoleté vlhkomilné druhy, např. Cardamine parviflora, Chenopodium polyspermum, Gnaphalium uliginosum a Plantago uliginosa. Počet druhů cévnatých rostlin na plochách 16–25 m² se pohybuje v rozmezí 25–40. Mechové patro bývá vyvinuto v různé míře a může i chybět. Tvoří je zpravidla jediný druh, Leptodictyum riparium.

Tato vegetace se vyskytuje v nivách podél dolních toků řek, kde osídluje mělké terénní sníženiny a ploché části reliéfu se zhoršeným odtokem vody. Mělká záplava v takových porostech trvá zpravidla od března nebo dubna do května až června, někdy i déle. V kontinentálním klimatu jihomoravských nížin však během horkého a suchého léta půda na povrchu silně vysychá. Průměrné roční teploty se zde pohybují kolem 9,5 °C a roční srážkové úhrny kolem 550 mm. Porosty asociace Lathyro-Gratioletum se vyvíjejí na těžkých jílovitých a mírně zasolených půdách typu glej (Vicherek 1962b).

Orig. (Balátová-Tuláčková 1966): Lathyrus paluster-Gratiola officinalis-ass.

Syn.: Juncetum atrati Vicherek in Balátová-Tuláčková 1969 prov., Carici vulpinae-Alopecuretum (Kovács et Máthé 1967) Soó 1971 corr. Borhidi 1996

Diagnostické druhy: Allium angulosum, Cardamine pratensis agg. (převážně C. matthioli), Carex acuta, C. melanostachya, C. praecox, C. vulpina, Cnidium dubium, Eleocharis uniglumis, Galium palustre agg., Gratiola officinalis, Inula britannica, I. salicina, Iris pseudacorus, I. sibirica, Lathyrus palustris, Lotus tenuis, Lysimachia nummularia, Lythrum virgatum, Odontites vernus, Phalaris arundinacea, Poa palustris, Potentilla reptans, Pseudolysimachion maritimum, Pulegium vulgare, Rumex crispus, Senecio erraticus, Serratula tinctoria, Silaum silaus, Sium latifolium, Symphytum officinale, Trifolium hybridum; Leptodictyum riparium

Konstantní druhy: Allium angulosum, Alopecurus pratensis, Cardamine pratensis agg. (převážně C. matthioli), Carex acuta, C. vulpina, Centaurea jacea, Eleocharis uniglumis, Galium palustre agg., Gratiola officinalis, Iris pseudacorus, Lychnis flos-cuculi, Lysimachia nummularia, Odontites vernus, Phalaris arundinacea, Plantago lanceolata, Poa palustris, P. trivialis, Potentilla reptans, Prunella vulgaris, Pulegium vulgare, Ranunculus auricomus agg., R. repens, Rumex crispus, Sanguisorba officinalis, Serratula tinctoria, Symphytum officinale, Trifolium hybridum; Leptodictyum riparium

Dominantní druhy: Alopecurus pratensis, Deschampsia cespitosa, Phalaris arundinacea

Formální definice: skup. Lathyrus palustris NOT Cirsium canum pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2007): TDE03 Lathyro palustris-Gratioletum officinalis Balátová-Tuláčková 1966. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace [Vegetation of the Czech Republic. 1. Grassland and Heathland Vegetation]. Academia, Praha, pp. 229-232.