Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace TDF01
Angelico sylvestris-Cirsietum oleracei Tüxen 1937
Vlhké louky s pcháčem zelinným

Angelico sylvestris-Cirsietum oleracei

Foto na botanickafotogalerie.cz

Na vlhkých loukách této asociace dominují trávy a širokolisté byliny, z nichž pcháč zelinný (Cirsium oleraceum) může v létě udávat vzhled porostu a dosahovat výšky až 160 cm. Výška porostu se pohybuje většinou kolem 1 m a pokryvnost se blíží 100 %. Jako subdominanty se na eutrofizovaných stanovištích mohou uplatňovat tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a skřípina lesní (Scirpus sylvaticus). Druhová bohatost se na sečených loukách pohybuje v rozmezí 30–45 druhů cévnatých rostlin na 16–25 m², na opuštěných plochách se však snižuje. V některých případech ovlivňují strukturu společenstva nápadné bulty ostřice Carex paniculata nebo ojedinělé trsy C. cespitosa, mezi nimiž i na nichž rostou ostatní druhy. V nivách mohou místy převládat vysoké výběžkaté ostřice, zejména Carex acuta a C. acutiformis. Mechové patro může dosáhnout pokryvnosti až 70 %, na vysoce produktivních loukách je však dosti potlačeno.

Společenstvo osídluje podmáčené údolní nebo svahové polohy od nížin do podhůří, nejčastěji v rozmezí nadmořských výšek 350–550 m. Vyskytuje se rovněž na okrajích rákosin (Duchoslav 1997). Půdy se vyznačují vysoko položenou hladinou podzemní vody, která však může v pozdním létě klesnout až do hloubky kolem 1 m (Balátová-Tuláčková et al. 1977). Na jaře a po silných deštích naopak může hladina vody dosáhnout povrchu půdy. V Českém masivu se asociace vyskytuje na různých typech alespoň v minulosti sečených mokřadů, a to od přeplavovaných potočních niv a okrajů rybníků až po živinami obohacená svahová prameniště. Půdním typem je nejčastěji glej a vzácněji pseudoglej, v nivách případně i glejová fluvizem. Půdy jsou jen mírně kyselé nebo neutrální až slabě bazické, někdy v horní části profilu zrašelinělé. Obsah vápníku je oproti ostatním hercynským vlhkým loukám relativně vysoký, koncentrace vodíkových a hlinitých iontů jsou oproti tomu extrémně nízké (Hájek & Hájková 2004). V některých oblastech, např. v karpatské části České republiky, má asociace optimum na živinami bohatých půdách v nivách potoků a menších řek s dobrým zásobením dusíkem a draslíkem, vzácněji se zde vyskytuje na eutrofizovaných prameništích v nižších a teplejších polohách.

Nomen inversum propositum

Orig. (Tüxen 1937): Cirsium oleraceum-Angelica silvestris-Ass.

Diagnostické druhy: Cirsium oleraceum, Filipendula ulmaria, Geranium palustre, Scirpus sylvaticus

Konstantní druhy: Alopecurus pratensis, Angelica sylvestris, Anthoxanthum odoratum s. l. (A. odoratum s. str.), Caltha palustris, Cardamine pratensis agg. (C. pratensis s. str.), Carex nigra, C. panicea, Cirsium oleraceum, C. palustre, Deschampsia cespitosa, Equisetum palustre, Festuca pratensis, F. rubra agg., Filipendula ulmaria, Galium uliginosum, Holcus lanatus, Juncus effusus, Lathyrus pratensis, Lychnis flos-cuculi, Myosotis palustris agg., Poa pratensis s. l., P. trivialis, Ranunculus acris, R. auricomus agg., R. repens, Rumex acetosa, Sanguisorba officinalis, Scirpus sylvaticus

Dominantní druhy: Alopecurus pratensis, Bistorta major, Caltha palustris, Carex acuta, Cirsium oleraceum, Geranium palustre, Holcus lanatus, Scirpus sylvaticus; Brachythecium rutabulum, Rhytidiadelphus squarrosus

Formální definice: skup. Caltha palustris AND skup. Cirsium oleraceum NOT skup. Cirsium rivulare NOT Carex cespitosa pokr. > 25 % NOT Filipendula ulmaria pokr. > 25 %

Zdroj: Hájková P. & Hájek M. (2007): TDF01 Angelico sylvestris-Cirsietum oleracei Tüxen 1937. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace [Vegetation of the Czech Republic. 1. Grassland and Heathland Vegetation]. Academia, Praha, pp. 241-244.