Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace TDF02
Cirsietum rivularis Nowiński 1927
Karpatské vlhké louky s pcháčem potočním

Cirsietum rivularis

Foto na botanickafotogalerie.cz

Vlhké louky s pcháčem potočním (Cirsium rivulare) jsou vyvinuty zpravidla jako vícevrstevná vegetace s dominantními travami a širokolistými bylinami. V horní vrstvě bylinného patra často převládá Cirsium rivulare. Ráz porostů může místy udávat také ostřice latnatá (Carex paniculata), která na nesečených místech vytváří vysoké bulty, na nichž se uchycují některé mezofilní druhy. Asociace Cirsietum rivularis patří ke společenstvům se střední až velkou druhovou bohatostí: obvykle se v ní vyskytuje 35–45 druhů cévnatých rostlin na ploše 16–25 m². Celková pokryvnost bylinného patra dosahuje často 100 %, výška porostu kolísá od 40 do 150 cm. Mechové patro je při nenarušeném vodním režimu a pravidelné seči dobře vyvinuto, přičemž u porostů s vývojovými vztahy k bazickým slatiništím a prameništím svazu Caricion davallianae může být druhově bohaté, produkovat značné množství biomasy a dosahovat pokryvnosti až 100 %. Tyto porosty bývají nízké, řídké a velmi bohaté druhy cévnatých rostlin (Hájková & Hájek 2003). Pro mechové patro může být limitujícím faktorem světlo, jehož se mechorostům nedostává při nahromadění biomasy v opuštěných porostech.

Společenstvo osídluje podmáčené údolní nebo svahové polohy od pahorkatin do hor. Lze se s ním setkat v nivách menších horských a podhorských potoků a především na svazích, kde často doprovází bazická prameništní slatiniště. Porosty jsou pod stálým vlivem hladiny podzemní vody, která na začátku vegetačního období vystupuje až do svrchních vrstev rhizosféry. V nivách může dojít u porostů se zastoupením vysokých ostřic ke krátkodobému jarnímu přeplavení. Výraznější pokles hladiny podzemní vody nastává obvykle v srpnu a září, kdy v důsledku přísušku klesá hladina vody až 1 m pod povrch půdy (Balátová-Tuláčková 1968). U porostů vyvinutých na svazích a sycených pramennou vodou může hladina podzemní vody kolísat během celého vegetačního období, a to v závislosti na chodu srážek a teplot, poklesy však nejsou tak výrazné. Pouze koncem května často dochází ke značnému poklesu. Půdy bývají typu glej nebo vzácněji pseudoglej, při dostatečném zásobení vodou se v horní části profilu hromadí nerozložený organický materiál. Půdní reakce je zpravidla slabě zásaditá až zásaditá. V oblastech, kde porosty přecházejí k acidofilnější vegetaci asociace Angelico sylvestris-Cirsietum palustris, může být reakce i slabě kyselá.

Orig. (Nowiński 1927): Cirsietum rivularis

Syn.: Trollio-Cirsietum salisburgensis (Kuhn 1937) Oberdorfer 1957

Diagnostické druhy: Cirsium rivulare, Cruciata glabra, Dactylorhiza majalis, Lychnis flos-cuculi

Konstantní druhy: Alchemilla vulgaris s. l., Alopecurus pratensis, Angelica sylvestris, Anthoxanthum odoratum s. l. (A. odoratum s. str.), Briza media, Caltha palustris, Carex nigra, C. pallescens, C. panicea, Cerastium holosteoides subsp. triviale, Cirsium rivulare, Cruciata glabra, Dactylis glomerata, Dactylorhiza majalis, Deschampsia cespitosa, Equisetum arvense, Festuca pratensis, F. rubra agg., Holcus lanatus, Juncus conglomeratus, J. effusus, Lathyrus pratensis, Lychnis flos-cuculi, Lysimachia nummularia, Myosotis palustris agg., Poa pratensis s. l., P. trivialis, Potentilla erecta, Prunella vulgaris, Ranunculus acris, R. repens, Rumex acetosa, Sanguisorba officinalis, Scirpus sylvaticus, Veronica chamaedrys agg. (V. chamaedrys s. str.), Vicia cracca; Calliergonella cuspidata, Climacium dendroides

Dominantní druhy: Carex paniculata, Cirsium rivulare, Festuca rubra agg., Scirpus sylvaticus; Calliergonella cuspidata, Climacium dendroides

Formální definice: (Cirsium rivulare pokr. > 25 % OR skup. Cirsium rivulare) AND skup. Lychnis flos-cuculi

Zdroj: Hájková P. & Hájek M. (2007): TDF02 Cirsietum rivularis Nowiński 1927. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace [Vegetation of the Czech Republic. 1. Grassland and Heathland Vegetation]. Academia, Praha, pp. 244-247.