Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace TDF07
Scirpo sylvatici-Cirsietum cani Balátová-Tuláčková 1973
Nížinné vlhké louky s pcháčem šedým

Scirpo sylvatici-Cirsietum cani

Foto na botanickafotogalerie.cz

V této vegetaci se výrazně uplatňuje pcháč šedý (Cirsium canum), časté jsou však i porosty polydominantní. V jarním aspektu určují vzhled porostů Lychnis flos-cuculi, Ranunculus acris a různé druhy trav a šáchorovitých rostlin. Později, často až před druhou sečí, se výrazněji uplatňuje Cirsium canum. Bylinné patro se skládá z několika podpater a jeho pokryvnost je velká. Na bazických substrátech sušších oblastí, jako je Poohří, střední Polabí a okraje Karpat, se v porostech mohou uplatnit i mírně halofilní druhy (např. Carex distans, C. otrubae a Eleocharis uniglumis), které diferencují Scirpo-Cirsietum cani od ostatních společenstev svazu Calthion palustris. Výskyt těchto druhů je pro asociaci typický i v jihovýchodní Evropě, kde k nim navíc často přistupuje i Gratiola officinalis. V některých jiných oblastech, například v moravských úvalech, je pro tato společenstva význačný výskyt vysokých ostřic (např. Carex acuta) a druhů bezkolencových a aluviálních luk. Druhová bohatost je dosti velká, porosty nejčastěji obsahují 25–40 druhů cévnatých rostlin na ploše 16–25 m². Mechorosty mají pouze nepatrný význam nebo často chybějí (Balátová-Tuláčková in Rybníček et al. 1984).

Výskyt je omezen na teplejší oblasti nižších poloh přibližně do 450 m n. m. a s průměrnými ročními teplotami kolem 8 °C. Tato vegetace se vyvíjí v nivách potoků a v blízkosti rybníků, zatímco v nivách velkých řek v kontinentálněji laděných oblastech je vzácná a nahrazuje ji tam vegetace svazu Deschampsion cespitosae. V porovnání s ostatními pcháčovými loukami se podzemní voda pohybuje ve větší hloubce pod povrchem půdy. Stanoviště jsou podobná jako u asociace Angelico sylvestris-Cirsietum oleracei, avšak v terénu jsou vždy položena o něco výše. Půdy jsou zpravidla těžké, s vysokým obsahem vápníku a hořčíku, slabě kyselé až neutrální reakce, zaznamenány však byly i vysoké hodnoty pH kolem 7. Mohou být mírně zasolené. Půdním typem je glej. Rezavé skvrny indikující přechodné zamokření jsou v půdě přítomny už od hloubky 5–10 cm (Balátová-Tuláčková in Rybníček et al. 1984, Blažková & Kučera in Kolbek et al. 1999: 130–207).

Orig. (Balátová-Tuláčková 1973): Scirpo-Cirsietum cani ass. nova (Scirpus sylvaticus)

Diagnostické druhy: Carex disticha, Cirsium canum, Festuca pratensis, Lathyrus pratensis

Konstantní druhy: Achillea millefolium agg. (převážně A. millefolium s. str. a A. pratensis), Alopecurus pratensis, Caltha palustris, Cardamine pratensis agg. (převážně C. pratensis s. str.), Carex acuta, Cerastium holosteoides subsp. triviale, Cirsium canum, Deschampsia cespitosa, Equisetum palustre, Festuca pratensis, F. rubra agg., Galium uliginosum, Holcus lanatus, Lathyrus pratensis, Lychnis flos-cuculi, Lysimachia nummularia, Poa pratensis s. l., P. trivialis, Ranunculus acris, R. auricomus agg., R. repens, Rumex acetosa, Sanguisorba officinalis, Scirpus sylvaticus

Dominantní druhy: Alopecurus pratensis, Carex acuta, C. cespitosa, C. panicea, Cirsium canum, Deschampsia cespitosa, Equisetum palustre, Lathyrus pratensis, Poa pratensis s. l., P. trivialis, Ranunculus repens, Scirpus sylvaticus

Formální definice: Cirsium canum pokr. > 5 % AND (skup. Caltha palustris OR skup. Lychnis flos-cuculi) NOT skup. Leucanthemum vulgare

Zdroj: Hájková P. & Hájek M. (2007): TDF07 Scirpo sylvatici-Cirsietum cani Balátová-Tuláčková 1973. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace [Vegetation of the Czech Republic. 1. Grassland and Heathland Vegetation]. Academia, Praha, pp. 262-264.