Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace TDF09
Caricetum cespitosae Steffen 1931
Vlhké louky s ostřicí trsnatou

Caricetum cespitosae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Vlhké louky s ostřicí trsnatou (Carex cespitosa) patří ke společenstvům, jejichž fyziognomii určuje jeden dominantní druh. Celkovým druhovým složením má tato vegetace nejblíže k asociaci Angelico sylvestris-Cirsietum oleracei (Havlová et al. 2004), téměř jí však chybějí druhy tužebníkových lad, jako je Geranium palustre (Balátová-Tuláčková 1993a). Maximální výška porostu je dána vzrůstem dominanty: zpravidla bývá 1–1,5 m. Nižší vrstvu bylinného patra tvoří Caltha palustris a jiné druhy. Struktura porostu se může měnit podle způsobu obhospodařování. Schopnost druhu Carex cespitosa vytvářet na nesečených místech velké bulty udává vzhled celého porostu, který je mozaikou vegetace na bultech ostřice a v prostorech mezi nimi. V takových porostech pak může koexistovat větší počet druhů než v homogenních sečených porostech (Ellmauer & Mucina in Mucina et al. 1993a: 297–401). Výraznou ekologickou skupinou druhů, které se uplatňují v déle zaplavovaných porostech, jsou vysoké ostřice. Druhová bohatost kolísá v poměrně širokém rozmezí podle hustoty porostu Carex cespitosa; nejčastěji se vyskytuje 20–40 druhů cévnatých rostlin na ploše 16–25 m². Mechové patro může, ale nemusí být vyvinuto.

Tato vegetace se vyskytuje převážně v oblastech se sušším subkontinentální klimatem a nižšími srážkovými úhrny než jsou charakteristické pro jiné asociace svazu Calthion palustris (zpravidla 500–700 mm za rok). Je rozšířena od nížin do podhůří. Optimální podmínky nachází především v údolních polohách a v litorálech rybníků, vzácněji na podsvahových a svahových prameništích. Hladina vody vystupuje na začátku vegetačního období nad povrch půdy, během léta pak klesá. Půdy jsou typu glej, někdy zrašelinělé, se slabě kyselou, vzácně až neutrální reakcí (Balátová-Tuláčková in Rybníček et al. 1984). Podobně jako asociace Angelico sylvestris-Cirsietum oleracei se tato vegetace vyvíjí na vápníkem i ostatními živinami dobře zásobených a humózních půdách (Balátová-Tuláčková 1981b, Ellmauer & Mucina in Mucina et al. 1993a: 297–401).

Orig. (Steffen 1931): Caricetum caespitosae

Diagnostické druhy: Caltha palustris, Carex cespitosa, Cerastium lucorum, Lathyrus pratensis

Konstantní druhy: Alopecurus pratensis, Angelica sylvestris, Caltha palustris, Cardamine pratensis agg. (C. pratensis s. str.), Carex cespitosa, Cirsium palustre, Deschampsia cespitosa, Equisetum palustre, Festuca pratensis, F. rubra agg., Filipendula ulmaria, Galium uliginosum, Holcus lanatus, Lathyrus pratensis, Lychnis flos-cuculi, Lysimachia nummularia, Myosotis palustris agg., Poa pratensis s. l., P. trivialis, Ranunculus acris, R. auricomus agg., R. repens, Rumex acetosa, Sanguisorba officinalis, Scirpus sylvaticus

Dominantní druhy: Carex cespitosa, Cirsium oleraceum, Ranunculus repens

Formální definice: Carex cespitosa pokr. > 25 % AND (skup. Caltha palustris OR skup. Cirsium oleraceum)

Zdroj: Hájková P. & Hájek M. (2007): TDF09 Caricetum cespitosae Steffen 1931. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace [Vegetation of the Czech Republic. 1. Grassland and Heathland Vegetation]. Academia, Praha, pp. 267-269.