Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace TDF11
Junco inflexi-Menthetum longifoliae Lohmeyer ex Oberdorfer 1957
Bazifilní vegetace vlhkých narušovaných půd s mátou dlouholistou

Junco inflexi-Menthetum longifoliae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Tato vegetace tvoří středně vysoké porosty, v nichž převládá máta dlouholistá (Mentha longifolia) a sítina sivá (Juncus inflexus). Dále se uplatňují nízké ostřice Carex flacca, C. hirta, C. otrubae a C. panicea spolu s druhy vlhkých narušovaných půd Agrostis stolonifera, Elytrigia repens, Eupatorium cannabinum, Potentilla anserina a Symphytum officinale. Často jsou přítomny druhy vlhkých luk svazu Calthion palustris (např. Caltha palustris, Cirsium rivulare, Myosotis palustris agg. a Scirpus sylvaticus) a luční druhy třídy Molinio-Arrhenatheretea (Lathyrus pratensis, Poa trivialis aj.). Asociace patří k druhově středně bohatým společenstvům obvykle s 20–30 druhy cévnatých rostlin na ploše 16–25 m², existují však i druhově dosti chudé porosty. Mechové patro bývá vyvinuto relativně dobře. Vyskytují se v něm jak luční druhy mechorostů (např. Brachythecium rivulare, Calliergonella cuspidata a Plagiomnium affine s. l.), tak druhy bazických pramenišť (Bryum pseudotriquetrum, Cratoneuron commutatum a C. filicinum). Druhá skupina je více zastoupena na místech, kde se tato vegetace vyvinula na vápnitém prameništi. Pokryvnost mechového patra však silně kolísá v závislosti na intenzitě disturbance při pastvě dobytka. Pokud je rozšlapávání příliš časté a intenzivní, mechové patro se nestačí obnovovat.

Asociace se vyskytuje v širokém rozmezí výškových stupňů od pahorkatin do hor. Spíše než klimatické faktory jsou pro její vývoj rozhodující bazické, zpravidla těžké a jílovité půdy a také určitá míra mechanického narušování. Typickým stanovištěm jsou prameniště na extenzivních pastvinách, jejichž vodní režim je rozkolísaný a závislý na síle pramene. V létě může docházet k slabému zasolování. Půdním typem je pseudoglej nebo glej. Při příliš intenzivní pastvě dochází k nadměrné ruderalizaci a druhovému ochuzení. Kromě pramenišť na pastvinách se může Junco-Menthetum vyskytovat i v nivách potoků, při okrajích vlhkých cest, na mokrých úhorech a čerstvých sesuvech, kde představuje iniciální sukcesní stadium (Kopecký & Hejný 1992, Hájek 1998).

Orig. (Oberdorfer 1957): Junco-Menthetum longifoliae Lohm. 1953 (Juncus inflexus-Mentha longifolia-Ass. Lohm. 1953)

Syn.: Junco inflexi-Menthetum longifoliae Lohmeyer 1953 prov. (§ 3b)

Diagnostické druhy: Eupatorium cannabinum, Juncus inflexus, Mentha longifolia; Cratoneuron filicinum

Konstantní druhy: Carex hirta, Eupatorium cannabinum, Juncus inflexus, Lysimachia nummularia, Mentha longifolia, Poa trivialis, Ranunculus repens; Calliergonella cuspidata

Dominantní druhy: Carex flacca, C. hirta, C. panicea, Cirsium rivulare, Equisetum palustre, Juncus inflexus, Mentha longifolia, Poa trivialis; Calliergonella cuspidata

Formální definice: skup. Juncus inflexus NOT skup. Carex remota NOT skup. Cirsium oleraceum NOT skup. Eriophorum latifolium NOT skup. Lychnis flos-cuculi NOT Calamagrostis epigejos pokr. > 25 % NOT Carex acutiformis pokr. > 50 % NOT Carex brizoides pokr. > 25 % NOT Scirpus sylvaticus pokr. > 25 %

Zdroj: Hájková P. & Hájek M. (2007): TDF11 Junco inflexi-Menthetum longifoliae Lohmeyer ex Oberdorfer 1957. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace [Vegetation of the Czech Republic. 1. Grassland and Heathland Vegetation]. Academia, Praha, pp. 271-274.