Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace TDF12
Filipendulo ulmariae-Geranietum palustris Koch 1926
Bazifilní vlhká tužebníková lada s kakostem bahenním

Filipendulo ulmariae-Geranietum palustris

Foto na botanickafotogalerie.cz

Dominantní tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) vytváří husté a vysoké porosty, které mají většinou pokryvnost blízkou 100 %. Struktura porostů je tvořena více vrstvami, v nichž se jako dominanty uplatňují kromě tužebníku také kakost bahenní (Geranium palustre), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum) a vzácněji i ostřice ostrá (Carex acutiformis). Druhová bohatost je stejně jako u ostatních tužebníkových společenstev malá. Porosty zpravidla obsahují jen asi 15–25 druhů cévnatých rostlin na ploše 16–25 m² (Hájek & Hájková 2004). Často se kromě tužebníku vyskytuje jen málo dalších druhů; nejčastěji to jsou širokolisté byliny nebo trávy, které jsou schopny využít volný prostor a malé množství světla mezi rostlinami tužebníku. Mechové patro chybí nebo má jen malou pokryvnost. Je-li vytvořeno, jsou v něm zastoupeny pouze druhy snášející zastínění a nevyžadující vysoko položenou hladinu podzemní vody, např. Brachythecium rutabulum, Cirriphyllum piliferum a Eurhynchium hians.

Porosty této asociace se vyskytují často velkoplošně, a to v nivách potoků a řek, u rybníků, na okrajích slatinišť i v prameništních polohách od pahorkatin do podhůří (Neuhäusl & Neuhäuslová-Novotná 1975). Vodní režim jednotlivých porostů se může dosti lišit. V některých místech bývají zjara zaplaveny, ale nikdy dlouhodobě. Během vegetační sezony je už půda pouze vlhká a dobře provzdušněná (Balátová-Tuláčková in Rybníček et al. 1984). Půdy jsou zpravidla typu glej, dobře zásobené vápníkem i hořčíkem, neutrální až mírně kyselé reakce (Balátová-Tuláčková 1979, Ellmauer & Mucina in Mucina et al. 1993a: 297–401). Vytvářejí velké množství biomasy, což se přičítá zvýšenému obsahu živin (Balátová-Tuláčková in Rybníček et al. 1984). Většina živin je však vázána v nadzemní biomase a v oddencích tužebníku i ostatních bylin, takže větší zásobu živin nelze často analýzou půdy zjistit (Hájek & Hájková 2004).

Orig. (Koch 1926): Filipenduleto-Geranietum palustris (Filipendula ulmaria)

Diagnostické druhy: Cirsium oleraceum, Filipendula ulmaria, Geranium palustre

Konstantní druhy: Alopecurus pratensis, Angelica sylvestris, Caltha palustris, Cirsium oleraceum, Equisetum palustre, Filipendula ulmaria, Geranium palustre, Lathyrus pratensis, Poa trivialis, Sanguisorba officinalis, Scirpus sylvaticus

Dominantní druhy: Cirsium oleraceum, Filipendula ulmaria, Geranium palustre

Formální definice: Filipendula ulmaria pokr. > 25 % AND skup. Cirsium oleraceum NOT skup. Cardamine *amara

Zdroj: Hájková P. & Hájek M. (2007): TDF12 Filipendulo ulmariae-Geranietum palustris Koch 1926. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace [Vegetation of the Czech Republic. 1. Grassland and Heathland Vegetation]. Academia, Praha, pp. 274-276.