Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace TFA01
Corniculario aculeatae-Corynephoretum canescentis Steffen 1931
Subatlantské trávníky vátých písků s paličkovcem šedavým

Corniculario aculeatae-Corynephoretum canescentis

Foto na botanickafotogalerie.cz

Nízké rozvolněné trávníky písčitých půd s pokryvností bylinného patra zpravidla 40–70 %, ve kterých jako dominanta převládá paličkovec šedavý (Corynephorus canescens). Hojně jsou zastoupeny jednoletky Filago minima, Spergula morisonii, Teesdalia nudicaulis a Veronica dillenii, acidofilní druhy oligotrofních trávníků (např. Jasione montana a Rumex acetosella) a psamofilní, kobercovitě rostoucí mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum). Roztroušeně se vyskytují také teplomilné druhy suchých trávníků, např. Artemisia campestris, Euphorbia cyparissias, Hypericum perforatum aj. Přechod k odvozenějším sukcesním stadiím indikují trávy (Agrostis capillaris, Festuca ovina aj.) a keříčky vřesu obecného (Calluna vulgaris). Bylinné patro je druhově chudé, zpravidla jen s 10–15 druhy cévnatých rostlin na ploše 16–25 m². Hojně jsou zastoupeny keříčkovité lišejníky rodu Cladonia a Cetraria aculeata a akrokarpní mechy Ceratodon purpureus a Polytrichum piliferum. Mechové patro může mít v pokročilejších sukcesních stadiích pokryvnost i přes 50 %. Vzhledem k letním suchům je fenologické optimum této vegetace mezi polovinou května a polovinou června.

Společenstvo kolonizuje křemité, živinami velmi chudé písky bez obsahu uhličitanu vápenatého v suchých a teplých oblastech, zpravidla v nížinách podél větších řek. Jde o váté písky, ale dosti často i o terasové štěrkopísky, vzácně také o nepřemístěné rozpady pískovců. V terénu se porosty nacházejí na úpatích dosud nezalesněných písečných přesypů, odlesněných hranách štěrkopískových teras, v pískovnách, na vojenských cvičištích, plážích zakládaných na místech po těžbě říčních štěrkopísků, na okrajích lesů a světlých lesních remízků, cest a železničních tratí. Podle půdních rozborů z písků na Hodonínsku (Vicherek 1975) se pH půd u rozvolněných porostů pohybuje nejčastěji kolem 5,2–5,6, zatímco u zapojenějších, sukcesně pokročilejších porostů dosahuje jen hodnot kolem 5,2 a na místech porostlých mechy a lišejníky klesá pod 5,0. Obsah humusu v půdě je vždy menší než 1 %.

Nomen inversum propositum

Orig. (Steffen 1931): Corynephorus-Cornicularia-Assoziation (Corynephorus canescens, Cornicularia aculeata ~ Cetraria aculeata)

Syn.: Weingaertnerietum Tüxen 1928 (§ 31, mladší homonymum: non Corynephoretum Braun 1915), Spergulo morisonii-Corynephoretum canescentis Libert 1933 (fantom), Spergulo vernalis-Corynephoretum canescentis Tüxen (1928) 1955, Thymo angustifolii-Corynephoretum canescentis Krippel 1954, Veronico dillenii-Corynephoretum Passarge 1960

Diagnostické druhy: Corynephorus canescens, Filago minima, Hypochaeris radicata, Jasione montana, Rumex acetosella, Spergula morisonii, Teesdalia nudicaulis, Thymus serpyllum; Cladonia phyllophora, C. pocillum

Konstantní druhy: Agrostis capillaris, Corynephorus canescens, Rumex acetosella, Spergula morisonii, Thymus serpyllum; Ceratodon purpureus

Dominantní druhy: Corynephorus canescens, Spergula morisonii, Thymus serpyllum

Formální definice: skup. Corynephorus canescens NOT skup. Festuca vaginata NOT skup. Koeleria glauca NOT Festuca brevipila pokr. > 25 % NOT Festuca ovina pokr. > 25 %

Zdroj: Chytrý M. & Sádlo J. (2007): TFA01 Corniculario aculeatae-Corynephoretum canescentis Steffen 1931. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace [Vegetation of the Czech Republic. 1. Grassland and Heathland Vegetation]. Academia, Praha, pp. 325-328.