Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace TFF02
Alysso alyssoidis-Sedetum Oberdorfer et Müller in Müller 1961
Bazifilní vegetace skalních výchozů s rozchodníkem bílým

Alysso alyssoidis-Sedetum

Foto na botanickafotogalerie.cz

Alysso-Sedetum je teplomilné společenstvo sukulentů, mechů a lišejníků na mělkých, často disturbovaných karbonátových půdách. Jarních efemér je oproti asociaci Cerastietum výrazně méně a mají menší pokryvnost, přičemž mezi nimi převažují druhy s širší ekologickou valencí, jako je Holosteum umbellatum, Medicago minima a Poa bulbosa. Dominantou porostů jsou obvykle sukulentní chamaefyty, zejména rozchodník bílý (Sedum album), mechy (nejčastěji Syntrichia ruralis a Tortella inclinata) a lišejníky (např. Cladonia foliacea a druhy rodu Peltigera). Výrazně je zastoupena skupina krátkověkých suchomilných druhů poloruderálního charakteru, z nichž mnohé jsou archeofyty, např. Echium vulgare, Erodium cicutarium, Polycnemum majus a Setaria viridis. Z původních druhů naší květeny zde roste např. Acinos arvensis, Alyssum alyssoides, Arenaria serpyllifolia agg., Centaurea stoebe a Teucrium botrys. Indikačně významnými lišejníky jsou Fulgensia fulgens a Psora decipiens, které však jsou patrné hlavně v zimě, kdežto ve vegetační sezoně nezřídka ucházejí pozornosti. Z okolní vegetace do porostů často v omezené míře přesahují suchomilné hemikryptofyty, např. Alyssum montanum, Bromus erectus, Potentilla arenaria a Sanguisorba minor, z velké části opět druhy vázané na biotopy poloruderálního rázu. Fenologické optimum této vegetace je v druhé polovině dubna, kdy kvete většina efemér. V té době se v porostech vyskytuje obvykle 15–30 druhů cévnatých rostlin na ploše 1–10 m². Později lze porosty rozeznat v okolních trávnících podle větší pokryvnosti mechového patra, případně podle výskytu sukulentů.

Společenstvo se vyskytuje na vápencích a dalších bazických horninách, např. třetihorních vulkanitech nebo vápnitých slepencích. Vzácně je přítomno na přirozených stanovištích, jako jsou skalní hrany, terásky, lavice a plošiny, okraje sutí nebo mělké kamenité půdy silně vypásaných a sešlapávaných míst. Mnohem častější je však na druhotných stanovištích, např. na lomových etážích a stěnách nebo skalních výchozech v zářezech cest.

Orig. (Müller 1961): Alysso-Sedetum Oberd. et Th. Müller 61 (Alyssum alyssoides, Sedum acre, S. album, S. boloniense ~ S. sexangulare)

Syn.: Saxifrago tridactylitae-Poëtum compressae (Kreh 1945) Géhu et Leriq 1957 (fantom), Saxifrago tridactylitae-Poëtum compressae Géhu 1961, Trifolio arvensis-Sedetum albi Vicherek in Chytrý et Vicherek 1996

Diagnostické druhy: Acinos arvensis, Arenaria serpyllifolia agg., Echium vulgare, Erysimum crepidifolium, Iris pumila, Medicago minima, Melica transsilvanica, Poa bulbosa, Sedum acre, S. album, Teucrium botrys; Syntrichia ruralis, Tortella inclinata

Konstantní druhy: Acinos arvensis, Arenaria serpyllifolia agg., Centaurea stoebe, Echium vulgare, Sedum acre, S. album; Ceratodon purpureus

Dominantní druhy: Sedum album

Formální definice: Sedum album pokr. > 5 % AND skup. Acinos arvensis NOT skup. Poa badensis NOT Festuca pallens pokr. > 5 % NOT Festuca valesiaca pokr. > 5 %

Zdroj: Sádlo J. (2007): TFF02 Alysso alyssoidis-Sedetum Oberdorfer et Müller in Müller 1961. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace [Vegetation of the Czech Republic. 1. Grassland and Heathland Vegetation]. Academia, Praha, pp. 363-365.