Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace THE03
Polygalo majoris-Brachypodietum pinnati Wagner 1941
Panonské širokolisté suché trávníky

Polygalo majoris-Brachypodietum pinnati

Foto na botanickafotogalerie.cz

Do asociace jsou zahrnuty porosty s dominancí válečky prapořité (Brachypodium pinnatum), ostřice nízké (Carex humilis), bílojetele pětilistého (Dorycnium pentaphyllum s. l.) nebo omanu mečolistého (Inula ensifolia). Porosty mají vzhled květnatého, hustě zapojeného, na strmějších svazích i mírně rozvolněného trávníku. Jsou druhově bohaté a roste v nich větší množství kontinentálních druhů, které se v České republice vyskytují jen v panonské části jižní Moravy (např. Campanula sibirica, Jurinea mollis, Polygala major a Pulsatilla grandis). Svým druhovým složením se tato asociace částečně podobá vegetaci svazu Festucion valesiacae, se kterým sdílí například druhy Aster linosyris, Astragalus onobrychis a Potentilla arenaria. Na druhé straně jsou v ní zastoupeny mezofilnější druhy, jako je Centaurea scabiosa a Salvia pratensis, a druhy lesních lemů. Jde o vegetaci druhově dosti bohatou, nejčastěji s 30–50 druhy cévnatých rostlin na ploše 16–25 m². Mechové patro je vyvinuto nesouvisle a tvoří je hlavně mechy Fissidens dubius, Homalothecium lutescens aj.

Typická stanoviště jsou jižně nebo západně orientované svahy o sklonu 10–30° nebo vrcholy plochých hřbetů. Geologickým podkladem je nejčastěji starotřetihorní vápnitý flyš, který snadno zvětrává a vytváří středně hlubokou půdu. Jde o souvrství pískovců, slepenců, břidlic a jílovců, které dávají vznik těžší půdě s dobrou schopností zadržovat vodu. Vzhledem k výskytu v suchých oblastech a na svazích však jsou půdy spíše suché. Vzácněji se tato vegetace vyskytuje také na svahovinách ve spodní části svahů tvořených bazickými horninami, na měkkých vápencích mladších třetihor, případně i na starších tvrdších vápencích, pokud je na lokalitě vyšší vzdušná vlhkost. Místy se společenstvo vyvíjí i na mělkých sprašových překryvech. Půdní reakce se pohybuje v rozmezí pH 6,9–8,5 a směrem do hloubky roste obsah uhličitanu vápenatého (Vicherek & Unar 1971, Trávníček 1987). Svahy jsou postiženy půdotokem a zejména na flyši i občasnými sesuvy, které brzdí sukcesi vegetace směrem k bylinným lemům nebo křovinám.

Orig. (Wagner 1941): Polygaleto-Brachypodietum pinnati (Polygala major)

Syn.: Astragalo austriaci-Brachypodietum pinnati Vicherek in Vicherek et Unar 1971 ms., Corothamno-Brachypodietum Vicherek et Holubová in Vicherek et Unar 1971 ms., Verbasco austriaci-Inuletum ensifoliae Tlusták 1975, Onobrychido arenariae-Brachypodietum pinnati Eijsink et al. 1978

Diagnostické druhy: Achillea pannonica, Asperula cynanchica, Aster amellus, A. linosyris, Astragalus onobrychis, Brachypodium pinnatum, Bupleurum falcatum, Campanula glomerata, Carex humilis, Centaurea scabiosa, Chamaecytisus austriacus, C. ratisbonensis, Dorycnium pentaphyllum s. l., Elytrigia intermedia, Festuca rupicola, Inula ensifolia, Jurinea mollis, Linum tenuifolium, Onobrychis arenaria, Peucedanum alsaticum, P. cervaria, Polygala major, Salvia pratensis, Scabiosa canescens, S. ochroleuca, Teucrium chamaedrys, Thesium linophyllon, Thymus glabrescens; Fissidens dubius, Campyliadelphus chrysophyllus, Homalothecium lutescens

Konstantní druhy: Asperula cynanchica, Aster amellus, A. linosyris, Brachypodium pinnatum, Bupleurum falcatum, Carex humilis, Centaurea scabiosa, Dorycnium pentaphyllum s. l., Euphorbia cyparissias, Festuca rupicola, Galium verum agg. (G. verum s. str.), Inula ensifolia, Knautia arvensis agg., Koeleria macrantha, Peucedanum cervaria, Pimpinella saxifraga, Plantago media, Potentilla arenaria, Salvia pratensis, Sanguisorba minor, Scabiosa ochroleuca, Teucrium chamaedrys, Viola hirta; Homalothecium lutescens

Dominantní druhy: Brachypodium pinnatum, Carex humilis, Dorycnium pentaphyllum s. l., Inula ensifolia

Formální definice: skup. Inula ensifolia NOT skup. Iris pumila NOT skup. Stipa capillata NOT Stipa tirsa pokr. > 25 %

Zdroj: Chytrý M. (2007): THE03 Polygalo majoris-Brachypodietum pinnati Wagner 1941. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace [Vegetation of the Czech Republic. 1. Grassland and Heathland Vegetation]. Academia, Praha, pp. 432-434.