Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace VAC02
Stratiotetum aloidis Miljan 1933
Vodní vegetace s řezanem pilolistým

Stratiotetum aloidis

Foto na botanickafotogalerie.cz

Porosty této asociace jsou v závislosti na druhovém složení a fenofázi jednovrstevné až trojvrstevné. V dobře vyvinutých porostech dosahuje vysoké pokryvnosti řezan pilolistý (Stratiotes aloides), který vytváří mohutné růžice ostře pilovitých listů. Ve druhé polovině jara a v létě tyto růžice volně plovou ve svrchní vrstvě vodního sloupce, přičemž jejich středy jsou ponořeny a listy, případně květy, vystupují až několik desítek centimetrů nad vodní hladinu. Na podzim celé růžice klesají ke dnu; v tomto stavu přečkávají nepříznivé období roku. Za nepříznivých podmínek může však druh setrvávat v submerzní formě po celý rok. Submerzní vrstvu společenstva dále často tvoří Ceratophyllum demersum, místy se vyskytuje i Lemna trisulca. V natantní vrstvě se vedle dominantního řezanu s vysokou pokryvností uplatňuje L..minor, někdy i Hydrocharis morsus-ranae. V rámci třídy Lemnetea jde o jedno z druhově nejbohatších společenstev, obsahující zpravidla 4–7 druhů na ploše 6–100 m².

Porosty této asociace osídlují mělké stojaté nebo mírně tekoucí vody. U nás jsou v současnosti známy z revitalizovaných aluviálních tůní a zavodňovacích kanálů v komplexech lužních lesů a vzácně i z rybníků, dříve byly časté v mrtvých ramenech řek (Černohous & Husák 1986). V zahraničí je společenstvo udáváno i z říčních zátočin a okrajů přirozených jezer, kde se často vyskytuje v mozaice s rákosinami (Erixon 1979, Popescu & Coldea in Coldea 1997: 36–53). Pro jeho vývoj jsou optimální plně osluněné vody, které ani v létě nevysychají. Dno může být hlinité, písčité nebo jílovité, minerální substrát je však vždy překryt vrstvou organogenního bahna (Hejný 1960). Vody s výskytem této vegetace jsou mezotrofní až přirozeně eutrofní. Na jedné lokalitě ve východních Čechách bylo zjištěno pH 7,3 a relativně velký obsah dusíku (převažovala amonná forma) a vápníku a malý obsah fosfátů ve vodě (Černohous & Husák 1986). Podobné údaje jsou k dispozici i z Polska (Toma 2006). Podle údajů z Německa (Hilbig in Schubert et al. 2001b: 221–225) se Stratiotetum aloidis vazbou na vody s malým obsahem fosfátů odlišuje od asociace Hydrocharitetum morsus-ranae, která je na živiny náročnější. Ze silně eutrofních vod Stratiotes aloides ustupuje v důsledku konkurence jiných vodních makrofytů, jako jsou Ceratophyllum demersum nebo Lemna spp. (Smolders et al. 2003). Společenstvo je u nás vázáno na nížiny a teplé pahorkatiny.

Orig. (Miljan 1933): Stratiotetum aloidis

Syn.: Hydrocharito-Stratiotetum Kruseman et Vlieger 1937 p. p.

Diagnostické druhy: Ceratophyllum demersum, Hydrocharis morsus-ranae, Lemna trisulca. Nuphar lutea. Spirodela polyrhiza, Stratiotes aloides

Konstantní druhy: Ceratophyllum demersum. Hydrocharis morsus-ranae. Lemna minor. Spirodela polyrhiza, Stratiotes aloides

Dominantní druhy: Ceratophyllum demersum, Hydrocharis morsus-ranae, Lemna minor. Spirodela polyrhiza, Stratiotes aloides

Formální definice: Stratiotes aloides pokr. > 5 % NOT Typha latifolia pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): VAC02 Stratiotetum aloidis Miljan 1933. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 89-93.