Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace VAC03
Ceratophylletum demersi Corillion 1957
Vegetace mělkých eutrofních vod s růžkatcem ostnitým

Ceratophylletum demersi

Foto na botanickafotogalerie.cz

Jde o druhově chudé společenstvo, v němž dominuje bohatě větvený růžkatec ostnitý (Ceratophyllum demersum), který často vytváří velké množství biomasy a vyplňuje celý vodní sloupec. V závislosti na podmínkách prostředí se dominanta vyskytuje ve dvou morfologicky odlišných formách: rostliny ze zastíněných stanovišť s vrstvou organického sedimentu na dně mají měkčí pletiva a jsou celkově subtilnější než rostliny z osluněných stanovišť s minerálním dnem, které mají tvrdá listová pletiva a robustnější vzhled. To se odráží i v celkové struktuře společenstva, neboť porosty tvrdolistých rostlin většinou nebývají plně zapojené. Z průvodních druhů jsou ve společenstvu častější drobné pleustofyty, zejména Lemna minor, a vzácně i Hydrocharis morsus-ranae. Tyto druhy někdy dosahují pokryvnosti až 100 %. V porostech této asociace bylo zpravidla zaznamenáno 2–5 druhů na ploše 1–25 m², časté jsou však i monocenózy dominantního druhu.

Stanovištěm této vegetace jsou různé typy mělkých stojatých a mírně tekoucích vod, např. menší rybníky, rybí sádky, mrtvá ramena, kanály, říční zátočiny, zatopené pískovny a odkalovací nádrže. Vody mohou být plně osluněné, porosty však snesou i značný zástin. Dno nádrží bývá jílovité až štěrkovité, často s vrstvou organogenního bahna. Vody jsou přirozeně eutrofní až hypertrofní, nezřídka s velmi malou průhledností. Jejich pH se pohybuje v mírně kyselé až alkalické oblasti. Obsah dusíku a fosforu bývá velký a společenstvo toleruje i vysoký obsah chloridů (Hejný 1960, Tomaszewicz 1979, Schratt in Grabherr & Mucina 1993: 31–44, Oťaheľová in Valachovič et al. 1995: 131–150, Smolders et al. 2003, Kłosowski 2006). U nás má Ceratophylletum demersi optimum výskytu v nížinách a teplejších pahorkatinách, na silně eutrofních stanovištích však zasahuje i do chladných pahorkatin a podhorského stupně.

Orig. (Corillion 1957): Ceratophylletum demersi

Syn.: Ceratophylletum demersi Eggler 1933 (§ 2b, nomen nudum), Gesellschaft mit Ceratophyllum demersum Hild 1956 ms. (§ 1, § 3d), Ceratophylletum demersi den Hartog et Segal 1964, Potamo-Ceratophylletum demersi Hild & Rehnelt 1965, Potamo pusilli.Ceratophylletum demersi Janković 1974 p. p.

Diagnostické druhy: Ceratophyllum demersum

Konstantní druhy: Ceratophyllum demersum, Lemna minor

Dominantní druhy: Ceratophyllum demersum, Lemna minor

Formální definice: Ceratophyllum demersum pokr. > 50 % NOT Acorus calamus pokr. > 25 % NOT Ceratophyllum submersum pokr. > 25 % NOT Eleocharis palustris agg. pokr. > 25 % NOT Nuphar lutea pokr. > 25 % NOT Nymphaea alba pokr. > 25 % NOT Nymphoides peltata pokr. > 25 % NOT Phragmites australis pokr. > 25 % NOT Potamogeton crispus pokr. > 25 % NOT Potamogeton natans pokr. > 25 % NOT Potamogeton nodosus pokr. > 25 % NOT Potamogeton trichoides pokr. > 25 % NOT Sagittaria sagittifolia pokr. > 25 % NOT Schoenoplectus tabernaemontani pokr. > 25 % NOT Sparganium erectum pokr. > 25 % NOT Stratiotes aloides pokr. > 5 % NOT Typha angustifolia pokr. > 25 % NOT Typha latifolia pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): VAC03 Ceratophylletum demersi Corillion 1957. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 93-96.