Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace VBA03
Nymphaeetum candidae Miljan 1958
Vegetace mezotrofních vod chladnějších oblastí s leknínem bělostným

Nymphaeetum candidae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Strukturu společenstva určuje dominantní leknín bělostný (Nymphaea candida), jehož na hladině plovoucí listy často vytvářejí rozsáhlé, avšak ne zcela zapojené porosty. V natantní vrstvě se pravidelně vyskytuje také Potamogeton natans, běžné jsou i drobné pleustofyty, zejména Lemna minor, a v teplejších oblastech do porostů vstupuje i Nuphar lutea. Submerzní vrstva bývá zpravidla vyvinuta slabě nebo chybí. Tvoří ji některé rdesty (např. Potamogeton acutifolius a P. crispus), lakušníky (Batrachium spp.) a další ponořené makrofyty. V rámci třídy Potametea jde o druhově chudé až středně bohaté společenstvo, zpravidla sá 3–5 druhy cévnatých rostlin na ploše 4–16 m².

U nás se tato vegetace vyskytuje v extenzivně obhospodařovaných rybnících a stojatých aluviálních vodách, vzácně i v klidných úsecích toků od nížin do podhorského stupně, mimo naše území i v jezerech. Optimum výskytu má na rozdíl od asociace Nymphaeetum albae spíše v chladnějších a vlhčích oblastech, u nás od pahorkatin výše. Výjimkou je střední Polabí, kde se Nymphaeetum candidae vyskytuje podobně jako Nymphaeetum albae a Nymphaeo albae-Nupharetum luteae přímo v Labi (Rydlo 2007b) a dříve bylo známo i z labských tůní. Nesnáší vyschnutí substrátu, v teplejších oblastech proto osídluje hlavně hlubší nádrže nebo říční tišiny, kde je i v létě dostatek vody. V podhorských oblastech lze tuto vegetaci nalézt i ve vodách s letní hloubkou kolem 20–30 cm. Stanoviště bývají plně osluněná až polostinná. Dno je zpravidla jílovité, hlinité nebo písčité, na povrchu většinou s vrstvou organogenního, často rašelinného bahna. Tato vegetace má optimum v živinami chudých vodách, osídluje však spektrum stanovišť od oligomezotrofních a dystrofních až po slabě eutrofní. Přesnějších údajů o chemismu vody bylo od nás uveřejněno velmi málo, k substrátu nejsou k dispozici vůbec. Podle měření na třech lokalitách v jižních a východních Čechách se pH vody pohybovalo v rozmezí 6,0–7,3 (Černohous & Husák 1986, Hejný, nepubl.). Dusík ve vodě převažoval v amonné formě a jeho obsah byl poměrně velký, zatímco obsah iontů PO43- malý. Tyto hodnoty jsou v souladu s údaji z Polska, s výjimkou pH vody, které dosahovalo až hodnoty 9. Nejčastější však byly hodnoty v rozsahu 6,0–7,0 (Tomaszewicz 1979, Szańkowski & Kłosowski 1999, Spałek 2008).

Orig. (Miljan 1958): Nymphaeetum candidae

Syn.: Potamo natantis-Nymphaeetum candidae Hejný 1948 ms. (§ 1), Potamo natantis-Nymphaeetum candidae Hejný et Husák in Dykyjová et Květ 1978

Diagnostické druhy: Nuphar lutea, Nymphaea candida, Potamogeton natans

Konstantní druhy: Lemna minor, Nymphaea candida, Potamogeton natans

Dominantní druhy: Nymphaea candida, Potamogeton natans

Formální definice: Nymphaea candida pokr. > 25 % NOT Nuphar lutea pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): VBA03 Nymphaeetum candidae Miljan 1958. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 114-118.