Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace VBA04
Nupharetum pumilae Miljan 1958
Vegetace oligomezotrofních vod se stulíkem malým

Nupharetum pumilae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Jde o druhově velmi chudé společenstvo, v němž se vedle dominantního a diagnostického stulíku malého (Nuphar pumila) vyskytuje zpravidla jen jeden nebo dva další druhy vodních makrofytů. Patří k nim některé ponořené rdesty (např. Potamogeton obtusifolius), bublinatky (např. Utricularia australis) a další druhy vázané na živinami chudší kyselé vody. Výskyt druhu Ceratophyllum demersum již indikuje eutrofizaci stanoviště a možný ústup společenstva. Porosty zpravidla dosahují pokryvnosti přibližně 60–90 %. Na rozdíl od většiny ostatních makrofytních společenstev s výraznou dominantou v natantní vrstvě (např. Nymphaeo albae-Nupharetum luteae) je druhová chudost asociace podmíněna spíše omezeným množstvím živin než nedostatkem světla pod vodní hladinou. V porostech této asociace na našich lokalitách se zpravidla vyskytuje 2–5, někdy až 8 druhů cévnatých rostlin na ploše 4–20 m².

Tato vegetace se vyskytuje v extenzivně využívaných rybnících, mrtvých ramenech horních toků řek a mimo naše území i v jezerech. Vodní nádrže jsou zpravidla osluněné, s vrstvou organogenního, nejčastěji rašelinného bahna na dně. Optimální podmínky pro svůj výskyt nachází tato asociace v oligomezotrofních až mezotrofních vodách. Společenstvo přežívá i při určitém stupni eutrofizace (Kozlowski & Eggenberg 2005). Podrobnější údaje k chemismu vody a substrátu byly publikovány z Polska (Szańkowski & Kłosowski 1999). Podle nich se společenstvo vyvíjí ve vodách s minimálním obsahem iontů SO42-, Na+, K+ a Ca2+, avšak velkým obsahem NO3-. Rovněž substrát je zpravidla chudý sodíkem a vápníkem. Z toho je zřejmé, že se společenstvo vyhýbá oblastem vápnitých hornin a nádržím s přirozeně nebo antropogenně vyšším obsahem jednomocných solí. Lze však předpokládat i klimatické omezení, neboť toto společenstvo, podobně jako Nymphaeetum candidae, osídluje chladnější a vlhčí oblasti a je citlivé k letnímu vyschnutí substrátu. Hejný & Husák (in Dykyjová & Květ 1978: 23–64) poukazují na ústup společenstva při ponechání rybníků bez vody přes zimu. Pozorování z jedné naší rybniční lokality však ukazují, že mrazivou zimu společenstvo přežívá na obnaženém bahně velmi dobře a zřejmě může být dokonce posíleno vyklíčením semenáčků na jaře (Zvonař, nepubl.á).

Orig. (Miljan 1958): Nupharetum pumili

Syn.: Nupharetum pumilae Oberdorfer 1957 prov. (§ 3b), Nupharetum pumilae Oberdorfer ex Müller et Görs 1960

Diagnostické druhy: Elodea canadensis, Nuphar pumila, Sparganium emersum. Utricularia australis

Konstantní druhy: Elodea canadensis, Nuphar pumila

Dominantní druhy: Elodea canadensis, Nuphar pumila

Formální definice: Nuphar pumila pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): VBA04 Nupharetum pumilae Miljan 1958. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 118-121.