Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace VBA05
Trapetum natantis Kárpáti 1963
Vegetace mělkých eutrofních vod teplých oblastí s kotvicí plovoucí

Trapetum natantis

Foto na botanickafotogalerie.cz

Dominantou porostů je kotvice plovoucí (Trapa natans). Převážná část biomasy je soustředěna na vodní hladině, kde kotvice vytváří mohutné růžice kosníkovitých listů se ztloustlými řapíky vyplněnými aerenchymatickým pletivem. Pomocí dlouhého stonku porostlého ponořenými čárkovitými listy a později bohatě větvenými adventivními kořeny ájsou rostliny ukotveny ve dně nádrže. V natantní vrstvě porostů se dále uplatňují zejména drobné pleustofyty, nejčastěji Lemna minor. Submerzní vrstva bývá vzhledem k velkému zápoji dominanty slabě vyvinuta a tvoří ji hlavně druhy, které dobře snášejí zástin, např. Ceratophyllum demersum a Potamogeton pectinatus. V porostech této asociace u nás bylo většinou zjištěno 3–6 druhů na ploše 4–50 m².

Trapetum natantis osídluje stojaté až mírně tekoucí vody, u nás nejčastěji mrtvá říční ramena a rybníky. áStanoviště jsou zpravidla plně osluněná až mírně zastíněná. Dno je hlinité až jílovité, často se silnou vrstvou organogenního sedimentu. Společenstvo se vyskytuje ve vodách o hloubce 50–250 cm (Tomaszewicz 1979, Oťaheľová in Valachovič et al. 1995: 153–179)á. Snáší i výraznější pokles vody v nádrži nebo i její krátkodobé vyschnutí za předpokladu, že substrát úplně nevyschne. Vody s výskytem této asociace jsou eutrofní, přesnější údaje o chemismu se však v literatuře různí. Hejný (in Hejný 2000a: 108–109) uvádí výskyt druhu Trapa natans ve vodách chudých ionty Ca2+ a bohatých Mn2+. V Polsku byl ve vodách s výskytem asociace Trapetum natantis zjištěn velký obsah celkového železa, iontů Ca2+, K+ a PO43- a naopak nízký obsah NH4+; pH se pohybovalo v neutrální oblasti. Pro substrát na dně nádrží bylo zjištěno slabě kyselé pH, malý obsah Ca2+ a Na+, ale velký obsah PO43- a NO3- (Szańkowski & Kłosowski 1999). Je však nejisté, nakolik jsou tyto údaje přenositelné na naše území. Ve střední Evropě se tato asociace váže především na teplé nížiny a pahorkatiny. V oblastech s velmi teplými a suchými léty, kde mělké vody v létě zcela vysychají, je tato vegetace velmi vzácná nebo chybí.

Orig. (Kárpáti 1963): Trapetum natantis nov. ass.

Syn.: Trapo natantis-Nymphoidetum peltatae Oberdorfer 1957 p. p. (§ 36, nomen ambiguum), Trapetum natantis Müller et Görs 1960 (fantom), Trapa natans-Bestände Müller et Görs 1960

Diagnostické druhy: Najas marina. Salvinia natans. Spirodela polyrhiza, Trapa natans

Konstantní druhy: Lemna minor. Spirodela polyrhiza, Trapa natans

Dominantní druhy: Ceratophyllum demersum, Trapa natans

Formální definice: Trapa natans > pokr. 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): VBA05 Trapetum natantis Kárpáti 1963. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 121-124.