Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace VBB02
Potametum graminei Lang 1967
Vegetace mělkých vod s rdestem trávolistým

Potametum graminei

Foto na botanickafotogalerie.cz

Dominantou porostů je rdest trávolistý (Potamogeton gramineus). Jeho lesklé kožovité, eliptické až vejčité plovoucí listy vytvářejí natantní vrstvu porostů, zatímco ponořené stonky s drobnými kopinatými listy tvoří submerzní vrstvu. Přítomnost natantních a submerzních listů však závisí na podmínkách stanoviště (Kaplan 2002a). Například v hlubší vodě mohou natantní listy zcela chybět, a společenstvo je pak pouze submerzní. S menší pokryvností se vyskytují i další druhy vodních makrofytů, převážně ponořených, např. Batrachium trichophyllum, Potamogeton pectinatus. P. pusillus a Utricularia australis. Do porostů v litorální zóně vodních nádrží často vstupují druhy rákosin a vysoké ostřice. V důsledku častého výskytu ve velmi mělkých vodách je toto společenstvo druhově bohatší než většina ostatních asociací třídy Potametea. Ve snímcích o velikosti 4–25 m² bylo zpravidla zaznamenáno 3–8 druhů cévnatých rostlin.

Tato vegetace se u nás vyskytuje v rybnících, vzácně též v zaplavených terénních sníženinách a aluviálních tůních. Většinou jde o mělké vody o hloubce do 50 cm, vzácněji až do 120 cm. Ze zahraničí jsou známy rovněž výskyty v jezerech, přehradních nádržích a pomalu tekoucích vodách, kde při dobré průhlednosti vody porosty zasahují až do hloubek kolem 2–2,5 m (Doll 1991b, Hilbig in Schubert et al. 2001b: 225–238, Blaženčić & Blaženčić 2005). Společenstvo snáší výrazný pokles vody i její krátkodobé vyschnutí. Stanoviště jsou plně osluněná až mírně zastíněná. Mají písčité, hlinité nebo jílovité dno, na kterém zpravidla chybí silnější vrstva organického bahna. Podle zahraniční literatury se společenstvo vyskytuje v oligomezotrofních až slabě eutrofních vodách chudých, vzácněji až středně bohatých vápníkem. Reakce vody a substrátu se nejčastěji pohybuje v rozmezí pH 6–7, vzácně až kolem 8 (Spence in Burnett 1964: 306–425, Tomaszewicz 1979, Oťaheľová et al. 1983, Doll 1991b, Oťaheľová in Valachovič et al. 1995: 153–179, Hilbig in Schubert et al. 2001b: 225–238). Asociace je známa z různých klimatických oblastí. V teplejších a sušších částech svého areálu se častěji vyskytuje v hlubších vodách, které v létě nevysychají (Blaženčić & Blaženčić 2005).

Orig. (Lang 1967): Potametum graminei (W. Koch 1926) Passarge 1964

Syn.: Ass.-Gr. Potametum graminei (Koch 1926) Passarge 1964 (§ 3d), Potametum panormitano-graminei sensu auct. non Koch 1926 (pseudonym)

Diagnostické druhy: Potamogeton gramineus, P. pusillus agg.

Konstantní druhy: Potamogeton gramineus

Dominantní druhy: Alisma gramineum, Potamogeton gramineus, P. pectinatus

Formální definice: Potamogeton gramineus pokr. > 25 % NOT Phragmites australis pokr. > 25 % NOT Typha angustifolia pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): VBB02 Potametum graminei Lang 1967. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 138-141.